Jana Horváthová: Člověk je otevřenější, když je citově zaangažovaný do utrpení

8. duben 2019

Muzeum romské kultury už rok spravuje areál bývalého vepřína, kde stál koncentrační tábor, ve kterém byli vězněni především čeští Romové. Na místě by měl vzniknout nový památník – posílí povědomí o genocidě Romů?

Muzeum romské kultury v současnosti připravuje soutěž, ze které by měl vzejít návrh památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku. Ředitelka Jana Horváthová považuje za vhodné, aby pietní místo mělo i edukativní charakter. Ve školách se totiž podle ní o protektorátním bezpráví vůči Romům příliš nemluví.


V učebnicích nenajdete víceméně žádné informace o Romech, jejich kultuře ani minulosti. Není ani povinné, aby vyučující strávil se žáky základní školy nějaký čas na toto téma.

Na přípravách nového památníku se podílí někteří pozůstalí nebo jejich děti. Nebylo by však třeba, aby na jejich oslovování bylo více času? Jana Horváthová odpovídá, že další se stále mohou přihlásit. Nicméně připouští, že někteří Romové se nepřihlásili, protože mají strach z odkrytí svého původu – bojí se společenských stereotypů.

Amendar: Pohled do světa romských osobností


Jedna pamětnice, která těžce trpěla v Osvětimi, dokonce na ní prováděl výzkumy Mengele, nám sdělila zásadní vzpomínky. Ale trvala na tom, aby nebylo zveřejněno její jméno. Měla strach o kariéru svých dětí.

Muzeum romské kultury se pokouší se stereotypy bojovat. Při příležitosti Mezinárodního dne Romů uvádí knihu, která přibližuje více než dvě stovky romských osobností z Česka. „Je to ukázka toho, jací Romové zde jsou, o nichž veřejnost ani neví, že jsou Romové, nebo to nechce vnímat.“

Jana Horváthová vede Muzeum romské kultury od roku 2003. Za tu dobu se z neziskové organizace proměnilo ve státní instituci. Vedle stálé expozice Příběh Romů pořádá krátkodobé výstavy. V současnosti připravuje výstavu o cestách romských hudebníků.

autor: lum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.