Jan Neruda: Povídky malostranské

20. leden 2023

Krátké prózy psal Jan Neruda od poloviny padesátých let 19. století. Často souvisely s jeho novinářskou praxí. Pro jejich motivickou i žánrovou pestrost je nazýval obrázky, studiemi, žerty či drobnými klepy. Dvanáct Povídek malostranských však reprezentuje prestižní žánr umělecké literatury. Povídky malostranské představují důmyslně komponovaný celek.

Svatováclavská mše
Účinkuje: Otakar Brousek
 
Psáno o letošních dušičkách
Účinkuje: Jan Hartl
 
Večerní šplechty
Účinkuje: Miroslav Táborský
 
Pan Ryšánek a pan Schlegl
Účinkuje: Stanislav Zindulka
 
Přivedla žebráka na mizinu, U tří lilií
Účinkuje: Ladislav Mrkvička
 
O měkkém srdci paní Rusky, Hastrman
Účinkuje: Luděk Munzar
 
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Doktor Kazisvět
Účinkuje: Jiří Hromada
 
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: 2009

Rámují je povídky Týden v tichém domě (vznikl již roku 1867) a Figurky, v níž se hlavní hrdina přestěhuje do jiného malostranského tichého domu. Obě povídky jsou psány jako lineárně řazené pásmo situací a vložených příběhů, vypravěč jakoby skrytou kamerou sleduje celou galerii postav při různých událostech (námluvy, svatba, pohřeb atd.) – zaostřuje na vhodnou chvíli, kdy se jednotlivé postavy setřesou první zdání a v ostrém světě odhalí své slabiny. Pod tichým a líbivým povrchem vypravěč jako bezděčný svědek odkrývá morální i sociální poklesky celého společenství.

Deziluzívnost je klíčovým tématem celého cyklu i hlavním prvkem kompoziční výstavby jednotlivých povídek. Ač se v titulu povídky často objevuje jméno či přezdívka malostranské figurky (Pan Ryšánek a pan Schlegl, O měkkém srdci paní Rusky, Doktor Kazisvět, Hastrman), není jejím prozaickým portrétem, ale v často paradoxních situacích vypravěč odhaluje nelichotivý obraz mikrosvěta, jehož je součástí. Příčiny konfliktu jsou převážně komunikační – zlom přináší nedorozumění, pomluvy a fámy.

V povídce Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku vůně dýmky zapříčiní přezdívku „uzený krupař“ – novému krámku se všichni vyhýbají a obchodník končí svůj život sebevraždou. V kuriózně nazvané povídce Přivedla žebráka na mizinu se příčinou sociálního vyloučení žebráka Vojtíška stala fáma o jeho bohatství – prověřit si její pravdivost nikoho nenapadne a Vojtíšek umírá hlady a vyčerpáním.

Kontrast mezi zdáním a krutou realitou umocňuje stylizace vypravěče jako důvěrného znalce prostředí a svědka událostí, jež klidně a nevzrušivě vypráví.

V povídce U tří lilií se vypravěč ve snové atmosféře bouřlivé noci setkává s dívkou, jejíž oslňující krása pohasne pod zprávou, že ani zpráva o smrti vlastní matky jí nezkazí taneční zábavu. Autobiografické rysy nese postava Jana Hovory ve Večerních šplechtech, nicméně i tato iluze je rozbita milostným příběhem s tragickým vyústěním. Ani povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno není vzpomínkou na dětství, ale satirou národní mentality.

Neruda výrazovou úsporností, obměnami vypravěčských poloh a soustředěním na detail s existenciální hloubkou nabízí deziluzivní pohled na lidský charakter v mikrosvětě jedné čtvrti rozvíjejícího se velkoměsta. Povídky malostranské se zařadily k nejlepším dílům evropského realismu.

Jan Neruda: Povídky malostranské

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?