Jan Balabán: Černá hvězda (5 částí)

16. květen 2011

Esej Jana Balabána Černá hvězda je věnována městu, ve kterém Balabán prožil téměř celý život a k němuž byl tedy nucen zaujmout postoj. Titul Černá hvězda, básnivé synonymum pro severomoravskou metropoli, si Jan Balabán vypůjčil od Jarka Nohavici a toto autorství mu taky přiznává. Balabán vidí Ostravu s láskou i nenávistí.

Je to přibližně rok, kdy dnes už legendární ostravský antikvariát a klub Fiducia pořádal další z mnoha zajímavých výstav. Jmenovala se Ostrava industriální a k vidění na ní byly snímky německých fotografů. Současně s výstavou vznikla taky německá kniha o ostravském industriálním dědictví, která byla 14. července pokřtěna na vernisáži. Pro německou knihu napsali eseje na dané téma historik architektury Martin Strakoš a spisovatel Jan Balabán. V té tobě byl však už téměř tři měsíce mrtev, a tak se této role ujali herci ostravského divadla Komorní scéna Aréna. Návštěvníci galerie Fiducia si tedy prohlíželi fotografie a zároveň na zvukové smyčce naslouchali esejím obou autorů.

Svou esej rozdělil Jan Balabán do jedenácti obrazů zarámovaných dvěma příjezdy do města, do něhož se těžko přijíždí a ještě hůře se opouští. Ten první se odehrál někdy v padesátých letech, ten druhý na konci let devadesátých. Mezi těmito dvěma krajnostmi, neboť krajnosti jsou to skutečné i pomyslné, maluje autor Ostravu se vší její mlčenlivostí, hlukem, nevlídností, osamělostí, krutostí a nepochybnou krásou.

Rozsáhlou esej do pěti dílů pro rozhlas upravila Naďa Čvančarová a v režii Evy Lenartové, se kterou zvukově spolupracoval Marek Hoblík, přečetl herec divadla Petra Bezruče Norbert Lichý.

autoři: ele , čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.