Jaký bude rok 2022 z perspektivy umělců a kulturních pracovníků? Jak se mění způsob vnímání kultury ve společnosti?

Jan Frič, režisér činohry Nárdního divada|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Nesmyslný, nepoučení se z té situace. Jestliže jsme měli možnost nahlédnout, že problémem divadla i nás jako civilizace je nadprodukce, neekologické jednání, přečerpávání zdrojů a my jsme to vyřešili tím, že jsme je začali přečerpávat ještě víc. Praktické vyústění je jedině aktivní vstup do politiky a začít lobovat za důstojné pracovní podmínky. Bohužel na to nikdo nemá čas a prostředky.
Režisér činohry Národního divadla Jan Frič

Vít Schmarc|foto:Martin Groman

Jako bychom se vrátili o několik let nazpět. Všechna trpělivá práce budování publika pro náročnější filmy, dokumentární filmy, pro filmy, které znamenají pro diváky výzvu, přišla vniveč. Ukázalo se, že diváci někam zmizeli, jakoby už neměli chuť chodit do kina.
Ředitel Artcam Films Vít Schmarc

Jak studující, tak mnozí vyučující to zvládli velmi statečně. Za ten rok jsme nevyprodukovali zhruba těch 500 cvičení a filmů, bylo to 350, ale covid se vůbec nepodepsal na kvalitě filmů.
Děkanka FAMU Andrea Slováková

Andrea Slováková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Výuka živého umění může vypadat úplně jinak, než jsme si mysleli, že výuka vypadat má a bude. Ve chvíli, kdy o divadle debatujeme a nemůžeme do něj chodit, tak vztah k tomu umění se proměňuje. Debata ve virtuálním prostoru není nemožná, ale je obtížná. I když ta vložená energie je velká, výsledný efekt je maximálně šedesátiprocentní.
Překladatel a teatrolog Petr Christov

Jana Zielinski|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Mnoho designérských projektů se odložilo a hodně jich vůbec nevznikne. Na druhou stranu byl prostor pro intimní projekty, na které by designéři neměli za normálních okolní čas.
ředitelka Designbloku Jana Zielinski