Jakpak bylo za císaře pána?

Zámek ve Ctěnicích byl původně tvrzí. Přestavěli ho nejdřív renesančně a poté do klasicistně barokního vzhledu. Spolu s hospodářskými budovami se tak vytvořil areál budov, který formuje komplex ojedinělé tvrzové architektury. Několikaleté intenzivní restaurační práce objevily v zámeckém objektu fresky z různých období výstavby, které mají zajímavou historickou cenu. V těchto prostorách je pak umístěna i expozice "Za císaře pána." Habsburkové v českých zemích 1791-1914. Expozice navazuje na výstavu Habsburské století, která se konala minulý rok v Clam-Gallasově paláci. Tvoří ji více než tři stovky exponátů, které zapůjčily různé depozitáře z celé země, nejvíce však Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní galerie a Národní muzeum v Praze. Prohlídku začnete v hudebním salónku, který na vás dýchne pravým biedermayerovským duchem. Představujete si tu měšťanskou selanku, kdy lidi spolu debatovali a potom muzicírovali. K takové idyle vám hraje i hudba k císařské hymně, která je základem německé hymny. V další části objevujete atmosféru salonu a jídelny. V okolních vitrínách můžete vidět ukázky broušeného a řezaného skla, servisů nádobí, dýmek a sošek z dob, kdy manufaktury ještě nefungovaly na pásové výrobě. Při vědomí, že vše je ručně dělané, vás potěší fortel řemeslníků a kvalita výrobků. V dalších místnostech uvidíte spoustu obrazů-portrétů, bust panovnické rodiny i jejich vyryté podoby do skla, takže si můžete živě představit jejich tváře a postavy. A třeba u císařovny Sissi pověst o nejkrásnější ženě své doby.

Zámek Ctěnice|foto: praha-vinor.cz

Co ale dozajista navodí život doby posledních Habsburků, jsou šaty bohatších žen a vojenské uniformy. Trochu se podivíte nad menší kvalitou materiálu, ale o to větší střihovou nápaditostí. Ještě víc si pohrají s vaší představou historické reality pohyblivá dioramata. První z nich evokuje epizody z obrany Staroměstské mostecké věže během svatodušních bouří v červnu roku 1848. Střelba, nošení kamenů, ale hlavně řeči o pivu vnášejí do děje papírových figurek životnost. Druhé zachycuje očekávanou, avšak nikdy neuskutečněnou pražskou korunovaci Františka Josefa I. Takové dokumenty, jako slib korunovace Františka Josefa I., jinde nenajdete (a vtipné zmenšení slibu ve formě toaletního papíru, ve kterém vlastenci vyjadřovali, co si o nenaplněném slově panovníka myslí, už nemluvě). A třeba mapy bojů prusko-rakouské války roku 1866 doplňují zbraně a terče střeleckých spolků. Terče v tomto případě jsou vlastně malbami na dřevěných deskách, které většinou zpodobňují vládnoucí královskou rodinu při korunovacích, vítězstvích v bitvách či jen po vydařeném lovu. Střelba na takové terče se nebrala jako hanba, ale pocta, takže přesně prostřelená namalovaná panovníkova hlava ničím divným nebyla. Zato nás v době nesestřelitelných, demokraticky zvolených politiků, jistě velmi překvapí a pobaví. Týmu historika Jiřího Raka se jistě povedla expozice, která kromě nastínění atmosféry doby ještě vnese úsměv na tváře návštěvníků.

Hospodářské budovy|foto: praha-vinor.cz

Areál zámku ve Ctěnicích se po restauračních a upravovacích pracích dál rozšiřuje. Proto nemusíte zůstat jenom v samotné bývalé tvrzi, ale můžete se podívat se i do rozsáhlé Kočárovny. Tady se v barokních stodolách ukrývá sbírka devatenácti kočárů k pracovnímu, cestovnímu i reprezentačnímu použití. Expozice je velmi citlivě upravena, dokonce i s koutkem pro testování dětí jako dobrých vozků, takže se zde může potěšit celá rodina. A na západní straně zámeckého komplexu se zase formuje oddychová zahrada. Citlivé architektonické plánování zde vytváří pěkné prostory s moderním altánem, který ale nenarušuje celkové vyznění místa.

Kočárovna|foto: praha-vinor.cz

I z těchto důvodů stojí Ctěnice na okraji Prahy za návštěvu. Kromě časů vlády Habsburků zde uvidíte citlivě propojené místo, které se může stát zajímavým stánkem kulturní historie i živým místem s jízdárnou s koňmi. Je pěkné, že to tak příjemně žije v místech, kterým někdo říká periferie, ale kde normálně funguje kulturní dění vedle života obce.