Jako když dvoranou proletí pták. Literárně-hudební pásmo z nejstarší anglické poezie a prózy let 700−1100

29. březen 2021

Souzvuk věnovaný nejstarším literárním památkám anglické poezie a prózy let 700–1100 nám nabízí pohled do společnosti, pro kterou byl určující vztah pána a jeho družiníka, ve které se zprvu prolínaly prvky pohanské s křesťanskými a v níž posléze křesťanství pevně zakotvilo. Literárně-hudební pásmo poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. 

Účinkují: Alfred Strejček, Radim Vašinka, Dana Černá, Pavel Soukup
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Překlad: Jan Čermák, Mariana Housková, Klára Petříková a Helena Znojemská
Režie: Dimitrij Dudík
Dobovou hudbu vybral: Petr Mandel
Natočeno: v roce 2010

Vybrané texty vltavského Souzvuku, zasvěceného staroanglickým literárním památkám, dokládají, nakolik se slovesní tvůrci historického času cítili zaujati dobou a místem, nakolik se ve svém odvratu od vezdejšího světa vzdálili obřadnosti hodovních síní, a dokládají i to, nakolik si anglosaská společnost uvědomovala, jakou hodnotu má v očích svého Stvořitele a vykupitele lidský rod.

Elegické básně Poutník a Námořník do jisté míry představují střet starého a nového řádu. Mluvčí „poutník“ tu zastupuje svět hrdinské tradice, ve kterém je základní silou vztah družiníka a pána. Mimo tento vztah není nic, snad jen živoření a útrapy.

Vášnivé diskuse vyvolává text Ženin nářek, protože se přesně neví (a ani se to nedozvíme), jestli je mluvčím žena nebo například vyhoštěný vazal a jaká je povaha ženina neštěstí, vypověděného v básni.

Vyprávění vyvolených, jimž bylo dopřáno navštívit onen svět a poznat tam posmrtný osud, se nazývá vidění. V anglosaské literatuře se dočkalo největšího rozkvětu v 8. století. V Souzvuku uvádíme vidění Ďábel a onen svět.

Mezi vidění se někdy počítá i Sen o Kříži. Dochoval se v jediném rukopisu z konce 10. století. Text lze číst jako básnickou výpověď, která byla součástí zápasu Anglosasů o prosazení křesťanských hodnot.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.