. . .jakési jiné ticho
Rozhlasová kompozice z veršů, svědectví přátel, malých recenzí, a hlasu tvůrce se pokouší přiblížit ke Skácelovu "jinému tichu." K nedožitým 85. narozeninám (nar. 7. 2. 1922) Jana Skácela připravil Tomáš Sedláček, účinkuje Ladislav Lakomý.
Jan Skácel (7.2.1922 - 7.11.1989), poslední z opravdu velikých brněnských básníků minulého století, se narodil ve Vnorovech, ale podstatná část jeho života je spjata s Brnem, jehož kulturní život ovlivńoval zprvu jako redaktor Rovnosti, později jako šéf literární redakce Československého rozhlasu v Brně a nakonec jako šéfredaktor nejslavnější éry literárního časopisu Host do domu, jenž se za jeho vedení stal otevřeným publikačním prostorem nejrůznějších proudů literatury 60. let.
K charakteristické tváři časopisu patřily Skácelovy Malé recenze - vtipné a poetické kurzívky, jejichž tvar dovedl básník k dokonalosti. Čtenáři je znají ze dvou knižních souborů: Jedenáctý bílý kůň a posmrtně vydaného svazku Třináctý černý kůň. Oba jsou součástí básníkových pětisvazkových spisů, které vyšly posmrtně péčí Jiřího Opelíka v nakladatelství Blok. (Finanční podporu celému projektu poskytl i velký básníkův ctitel, spisovatel Milan Kundera, jenž k tomuto účelu věnoval svou Cenu Jaroslava Seiferta.)
Ať už v časech své slávy nebo v dobách své existence jako zakázaného člověka i básníka - Skácelovi především přitížil jeho rozhovor s Pavlem Tigridem - tvořil básník pouhou osobní přítomností ve městě měřítko morální a hodnotové autority. Vytrvale se scházel se svými přáteli, mezi něž patřili zejména podobně postižení tvůrci - a zejména Oldřich Mikulášek - a postupně ke svým stolům přiváděl i mladé začínající autory.
Když se v druhé polovině 80. let objevila příležitost přivést básníka znovu k mikrofonu, natočil v brněnském studiu dva pořady - jeden o vlastní tvorbě, druhý, jenž se zabýval jeho tvorbou věnovanou dětem. Tak vznikl základ posledních archivních záznamů Skácelova hlasu, jenž dodatečně rozšířil ještě pozdě vydaný amatérský záznam básníkova veřejného vystoupení v uherskohradišťském klubu mládeže, které provázel soubor Hradišťan s primášem Jiřím Pavlicou.
Tento materiál posloužil spolu se vzpomínkami básníka Ludvíka Kundery a literárního vědce Zdeňka Kožmína jako základní zdroj pro rozhlasovou kompozici . . .jakési jiné ticho. Je pokusem alespoň se dotknout oněch tajemných zřídel tvorby "posledního halasovce" (L.Kundera), jejichž zdroj nalézal básník mj. i v polozapomenutých a tajemných slovech - mitmem, Levrek, atd.
Zda se tento záměr podařil a zda je lze dodnes nalézt v emocionálně nabité poezii Jana Skácela, to si budou moci posluchači ověřit ve Schůzkách s literaturou, nazvaných ...jakési jiné ticho, které vysílá stanice Vltava v neděli 11. února. tsk
Nejposlouchanější
-
Henrik Ibsen: Nepřítel lidu. Drama o muži, který měl odvahu vyslovit pravdu
-
Dětské odpoledne a Směnka. Povídky Francise Scotta Fitzgeralda
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Karel Schulz: Píseň milostná. Stárnoucí hudební skladatel vyhledá anonymitu a klid malého městečka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.