Jak zvládnout digitální dětství svých dětí? Nebojte se chytrých technologií, radí odbornice

2. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03486339.jpeg

„Analogové dětství, jak ho zná většina rodičů, je nenávratně pryč. Naše děti vyrůstají v tom digitálním, ať se nám to líbí, nebo ne. Pro české rodiče je typický velký strach z neznámého a nového,“ tvrdí Michaela Slussareff ze Studií nových médií na FF UK.

Čtěte také

Zabývá se výzkumem vlivů a dopadů technologií na vývoj dětí a zdravé fungování rodiny. Sama sebe označuje za matku skepticky otevřenou novým technologiím a zároveň jejich fanouška. „Češi mají k technologiím ve vzdělávání spíš vlažnější postoj, na rozdíl třeba od Němců nebo Seveřanů. Vyrostli jsme s televizí, kterou už nevnímáme jako tzv. zlou technologii, ale přitom je to velmi podobné médium,“ dodává zakladatelka platformy Hrajemesichytre.cz.

Většina rodičů podle ní sleduje jen množství času, který děti před displayem nebo monitorem tráví, ale nikoliv kvalitu obsahu nebo kontext. Zdůrazňuje, že technologie mohou být dobrým sluhou, ale i zlým pánem. „Skvělé jsou v tom, že si díky nim můžeme vyzkoušet věci, které bychom v reálném světě nemohli,“ podotýká.

Michaela Slussareff

Zde můžete načerpat inspiraci pro chytré hraní, které podporuje kreativitu či informatické myšlení:
Hrajemesichytre.cz 
Český rozhlas Rádio Junior 
ČT :D 
Imysleni.cz 

Slussareff oceňuje například to, jak k videohrám přistupuje její kolega z FF UK Vít Šisler, který je zároveň hlavním designérem úspěšné hry Attentat 1942. Hráč v ní poznává příběhy běžného života v dobách protektorátu podle principu learning by doing:

„Výukový potenciál her vidíme v tom, že hráčům simulujeme problémy, které musí řešit. V Attentatu 1942 se jako hráč snažíte odhalit minulost svého dědy, který byl bezprostředně po atentátu na Heydricha zatčen gestapem a poslán do koncentračního tábora. Po válce se vrátil, nikdy ale nemluvil o tom, co se vlastně stalo,“ přibližuje Šisler.

Hráč se proto ptá pamětníků, prochází staré deníky a dobové záznamy: „Podle toho, koho se ptáte a jak kladete otázky, se dostáváte k různým interpretacím. Do určité míry to připomíná skutečnou historickou práci. A to je přesně to learning by doing,“ doplňuje zakladatel studia Charles Games, které nyní připravuje novou hru s názvem Svoboda 1945.

Podle čeho poznat dobrou aplikaci, ať už pro domácí vzdělávání nebo poučení v přírodě? Poslechněte si celé ArtCafé včetně hudebního výběru Anny Ribanské, moderuje Petra Kultová.

autor: kult
Spustit audio

Související