Jak vznikají víry
Horké letní dny lákají ke koupání - v přírodě, v řekách, rybnících a přehradách je však třeba počítat s nebezpečím vírů.
Víry vznikající při pohybu vody – nebo také vzduchových mas – jsou totiž jedním z nejčastěji se vyskytujíccíh jevů na Zemi. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou zdůrazňuje Ing. Rudolf Dvořák z Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR, který se popisu vzniku vírů a jejich důsledky například na výkon různých strojů zabývá, vír nikdy nevznikne v tekutině, která je v klidu, nebo která proudí rovnoměrnou rychlostí.
Pokud se někomu poštěstilo překročit rovník, možná si všiml, že na severní a na jižní polokouli se víry otáčejí opačným směrem. Každý den to můžeme pozorovat například i při předpovědích počasí, které ukazují pohyb tlakových výší a níží. Zjistíme, že na severní polokouli se tlakové níže vždy otáčejí doleva a tlakové výše doprava – a na jižní polokouli je tomu přesně naopak. Tyto procesy můžeme pozorovat i u vody odtékající z umyvadla nebo z vany. Zeptala jsem se Ing. Rudolfa Dvořáka z Ústavu termomechaniky Akademie věd, proč tomu tak je, když se Země točí stejným směrem, ať jsme na severní nebo na jižní polokouli, jestli tedy tento jev nesouvisí s otáčením zeměkoule.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.