Jak vznikají víry
Horké letní dny lákají ke koupání - v přírodě, v řekách, rybnících a přehradách je však třeba počítat s nebezpečím vírů.
Víry vznikající při pohybu vody – nebo také vzduchových mas – jsou totiž jedním z nejčastěji se vyskytujíccíh jevů na Zemi. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou zdůrazňuje Ing. Rudolf Dvořák z Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR, který se popisu vzniku vírů a jejich důsledky například na výkon různých strojů zabývá, vír nikdy nevznikne v tekutině, která je v klidu, nebo která proudí rovnoměrnou rychlostí.
Pokud se někomu poštěstilo překročit rovník, možná si všiml, že na severní a na jižní polokouli se víry otáčejí opačným směrem. Každý den to můžeme pozorovat například i při předpovědích počasí, které ukazují pohyb tlakových výší a níží. Zjistíme, že na severní polokouli se tlakové níže vždy otáčejí doleva a tlakové výše doprava – a na jižní polokouli je tomu přesně naopak. Tyto procesy můžeme pozorovat i u vody odtékající z umyvadla nebo z vany. Zeptala jsem se Ing. Rudolfa Dvořáka z Ústavu termomechaniky Akademie věd, proč tomu tak je, když se Země točí stejným směrem, ať jsme na severní nebo na jižní polokouli, jestli tedy tento jev nesouvisí s otáčením zeměkoule.
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.