Jak vznikají víry
Horké letní dny lákají ke koupání - v přírodě, v řekách, rybnících a přehradách je však třeba počítat s nebezpečím vírů.
Víry vznikající při pohybu vody – nebo také vzduchových mas – jsou totiž jedním z nejčastěji se vyskytujíccíh jevů na Zemi. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou zdůrazňuje Ing. Rudolf Dvořák z Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR, který se popisu vzniku vírů a jejich důsledky například na výkon různých strojů zabývá, vír nikdy nevznikne v tekutině, která je v klidu, nebo která proudí rovnoměrnou rychlostí.
Pokud se někomu poštěstilo překročit rovník, možná si všiml, že na severní a na jižní polokouli se víry otáčejí opačným směrem. Každý den to můžeme pozorovat například i při předpovědích počasí, které ukazují pohyb tlakových výší a níží. Zjistíme, že na severní polokouli se tlakové níže vždy otáčejí doleva a tlakové výše doprava – a na jižní polokouli je tomu přesně naopak. Tyto procesy můžeme pozorovat i u vody odtékající z umyvadla nebo z vany. Zeptala jsem se Ing. Rudolfa Dvořáka z Ústavu termomechaniky Akademie věd, proč tomu tak je, když se Země točí stejným směrem, ať jsme na severní nebo na jižní polokouli, jestli tedy tento jev nesouvisí s otáčením zeměkoule.
Nejposlouchanější
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
