Jak si vede současné české drama? Na naše autory jsou kritici příliš přísní

16. červen 2017
Atomová kočička

Může české drama konkurovat známým, časem prověřeným hrám nebo populárním anglo-americkým autorům? Daří se našim dramatikům pronikat na divadelní scény? A co pro to musejí udělat?

Nad těmito otázkami se v magazínu Slovo o divadle zamýšlejí dramaturgové Marií Špalová a David Košťák. Slovo dostane také režisér Jiří Havelka, který představí svou autorskou inscenaci Elity, již nastudoval s činohrou Slovenského národního divadla v Bratislavě.

 

02988129.jpeg

„Na české autory jsou kritici příliš přísní a často je doslova popraví," soudí Marie Špalová s tím, že na zahraniční dramatiky nemívají čeští recenzenti zdaleka tak přísná kritéria. Spolu s dramaturgem a dramatikem Davidem Košťákem se shodují, že uživit se psaním nebo překládáním her je u nás téměř nemožné, i přesto, že některá česká divadla nabízejí dramatikům rezidence. S podmínkami, jaké mají autoři divadelních her v Německu nebo Velké Británii, se u nás nemůžeme ani zdaleka srovnávat.

I přes všechny obtíže se ale mladé generaci dramatiků daří pronikat i na jeviště velkých kamenných scén. Třeba na repertoáru Národního divadla se v poslední době objevily texty Reného Levinského (Dotkni se vesmíru a pokračuj), Jiřího Havelky (Experiment myší ráj), Lenky Lagronové (Jako břitva) či Jiřího Adámka (Po sametu).

Našimi hosty byli dramaturgyně Divadla LETÍ Marie Špalová a dramaturg na volné noze a současně dramatik David Košťák.

O tom, že se situace zlepšuje, určitě svědčí i Ceny divadelní kritiky. V posledních letech velký úspěch slavily právě inscenace, které vznikly na základě původní české hry. Ať už je to hra Olga (Horrory z Hrádečku) Anny Saavedry v podání Divadla LETÍ, hra Slyšení Tomáše Vůjtka, která v nastudování ostravské Komorní scény Aréna posbírala skoro všechny ceny před dvěma lety. Stejně tak Velvet Havel Miloše Orsona Štědroně a Divadla Na zábradlí.

Určitý posun ve prospěch českých her lze pozorovat i u Ceny Marka Ravenhilla, která se uděluje za nejlepší českou inscenaci nové hry. Dříve slavily úspěch hlavně inscenace textů zahraničních autorů, kdežto letos se do finále dostali hned čtyři čeští dramatici, a to Tomáš Dianiška se svou Atomovou kočičkou, René Levínský za hru Dotkni se vesmíru a pokračuj, Jakub Macek za hru Husina a Anna Saavedra za již zmiňovanou Olgu.