Jak se máte, Vondrovi? Dva příběhy ze života takové normalizační rodinky
Jiřina Švorcová, Karel Urbánek, Marek Eben, Miroslava Hozová a další v „nekonečném“ rozhlasovém seriálu, který se vysílal od poloviny 70. let až do prosince 1989. Zážitky z novoroční noci nebo výletu do Drážďan poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
1. ledna 1977 v půl čtvrté odpoledne odvysílal Český rozhlas 54. část oblíbeného seriálu Jak se máte, Vondrovi. Autor Jiří Marek v ní vyprávěl příběh o tom, jak se plánované rodinné silvestrovské setkání na horské chatě změní v obětavé a svým způsobem nadšené úsilí o opravu prasklého kotle ústředního topení v obývaném rekreačním zařízení. Scénář jako by recykloval známé postupy budovatelských komedií typu Dovolená s Andělem. Jen ono budovatelské nadšení bylo na počátku roku sedmdesát sedm ještě méně uvěřitelné než v polovině padesátých let.
To jsou paradoxy
O tom, s jakým citem držel seriál prst na tepu doby, svědčí událost o šest dní mladší než vysílání dílu Novoroční noc. 6. ledna bezpečnost zatkla posádku vozu, která chtěla odvézt petici Charta 77 do budovy federálního shromáždění. Auto, ve kterém jeli Ludvík Vaculík a Václav Havel, řídil Pavel Landovský – utajovaný člen autorského týmu seriálu Jak se máte, Vondrovi. „To jsou paradoxy,“ okomentoval by situaci nejspíš Sládek ze hry Audience, kterou o rok později Landovský spolu Havlem natočil.
Ale zpátky k seriálu. První díl se vysílal ve čtvrtek 25. prosince 1975. Za čtrnáct let éterem prolétlo týden co týden celkem 730 dílů. Seriál vznikl na základě poptávky (mírně řečeno) vedení rozhlasu po angažované tvorbě, která by ukázala normalizační život v těch správných barvách. U zrodu seriálu stáli vedoucí oddělení rozhlasových her Vladimír Remeš a dramaturg Vladimír Gromov. Zásadní vliv na zrod seriálu měla také Jaroslava Stejčková, která oslovila autory Jiřího Marka a Jana Otčenáška. Spolu zformovali seriálovou rodinu a připravili první díly seriálu.
Taková normalizační rodinka
Takovou normalizační rodinku tvořili otec – vedoucí topenářů při jakémsi pražském OPBH (Obvodní podnik bytového hospodářství). Hrál ho Karel Urbánek. Matka, kterou ztvárnila Jiřina Švorcová, pracovala s příkladnou obětavostí a rozhledem na sociálním odboru Obvodního národního výboru. Děti hráli Marek Eben a Slávka Hozová.
Za pozornost stojí také postava dědy Vondry, zedníka v důchodu (Josef Patočka). Podobná figura byla oblíbeným autorským trikem již od padesátých let – starý poctivý komunista, který svou moudrostí dokáže vzdorovat nešvarům doby, včetně přiznaných drobných chyb ostatních, většinou mladších a o tolerovaný kousek výše postavených členů partaje. Mezi zápornými postavami samozřejmě členové strany nebyli. Kritizovanými jevy byla drobná korupce (kdo se někdy octl v soukolí jednání s OPBH, tomu se při poslechu příhod páně Vondry musel zvýšit tlak), zneužívání známostí, podléhání západnímu pozlátku projevovaném například nákupy v Tuzexu atd.
Nejen laciná agitka
Takováto kritika je i tématem druhé ukázky ze seriálu, dílu Výlet do Drážďan autora Ivana Bednáře. To, že i cestu do spřáteleného NDR provázely dnes těžko představitelné obstrukce, líčí seriál jako něco samozřejmého a správného. S vážnou tváří také předkládá tezi, že zakoupením páru bot mohlo být ohroženo devizové hospodářství státu.
Seriál ale nefungoval jen jako laciná agitka. V každém případě se v prvních letech těšil velké popularitě. Kvalita jednotlivých dílů kolísala podle přispívajících autorů. Těch se na seriálu podílelo zhruba sto padesát. Někteří pravidelně, jiní výjimečně. Byli mezi nimi Viktorie Hradská, Oldřich Knitl, Alex Koenigsmark, Jiří Marek, Josef Nesvadba, Jan Otčenášek, Roman Ráž, Karel Steigerwald, Nataša Tanská nebo Jan Vedral. Jména autorů některých dílů seriálu vyšla najevo až po roce 1989.
Švorcová otvírala pusu, jak jsem si hvízdnul. Psal jsem to tři roky a bavilo mě to.
Pavel Landovský
Pod jménem Alexe Koenigsmarka psal například Pavel Landovský. Když se později Koenigsmark sám dostal do potíží, bylo nutné vymyslet krytí nové. Pro oba. „Švorcová otvírala pusu, jak jsem si hvízdnul. Psal jsem to tři roky a bavilo mě to,“ měl Landovský po revoluci prohlásit. K výše zmíněným „paradoxům“ patří, že podle některých pramenů Švorcová o autorském zázemí seriálu věděla a nijak nezasáhla. Vzhledem k tomu, jak málo věcí se kdy v Českém rozhlase skutečně utajilo, tomu lze asi věřit.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
