Jak rozhýbat město? Založte spolek nebo kulturní centrum

Předělat Plechárnu na kulturní centrum byl nápad Davida Kašpara, který společně se starostou Prahy 14 hledal nový prostor pro kulturní centrum. Spojení dvou kreativních duší, které chtěly danou lokalitou proměnit k lepšímu, je celkem vzácné.

Veřejné probuzení kolem roku 2013

Spolek Punctum funguje už tři roky. Vyhýbá se žánrům a chce zůstat otevřený

• Upravit
• Smazat

Kde se vzal a kam míří kulturní spolek Punctum, který organizuje pestré spektrum událostí od koncertů přes vzdělávací programy až po hodiny jógy?

Málokdy se objeví starosta či zastupitel s požadavkem: "Pojďme tady něco udělat. Ale co to bude, na tom se dohodnu až společně s místní komunitou." Ve stejné době v Mariánských Lázních vzniká spolek Švihák, i ten se snaží oživit tamní kulturní scénu. Co do počtu obyvatel se obě místa podobají. "Bohužel Švihák nemá k dispozici své vlastní zázemí a naše aktivity je nutné pořádat po celém městě," přibližuje Markéta Monsportová, předsedkyně mariánskolázeňského sdružení. Podle Michaely Hečkové, autorky úspěšné knihy O městech a lidech, se v České republice objevují oba modely pořádní komunitních aktivit.  Vždycky je z dlouhodobého pohledu praktičtější, když funguje ve městě pro komunitní kulturní aktivity stálé zázemí. Například v Hradci Králové mají kulturní aktivity koncentrované okolo sauny a v Třinci zase dominovala tamní knihovna.

Michaela Hečková, Markéta Monsportová i Tereza Němečková se v ArtCafé shodly, že pro úspěšný komunitní projekt jsou klíčoví lidé. „S čím víc lidmi na začátku svůj nápad proberete, tím spíš se váš společný záměr podaří uskutečnit."|foto: Tomáš Novotný,Český rozhlas

Věci se rychleji dávají do pohybu odspodu

Pouhé nadšení nestačí, důležité je umět vyplnit tabulky a podat grant, říkají zástupci regionálních kulturních spolků

• Upravit
• Smazat

Jak snadno nebo obtížně se realizují drobnější kulturně zaměřené projekty mimo velká města? Je výhodou, že se na malém městě nebo na vesnici všichni znají a tím pádem se líp domluví? Z jakých zdrojů se financuje alternativní kultura? To byly některé z otázek středečního ArtCafé.

Oživování veřejného prostoru odspodu je jednodušší než vést podobné snahy z centrálních úřadů. Dnes lze snadno založit spolek a uskutečnit svoje záměry. "Pokud by to šlo shora, musí člověk svůj záměr nejprve obhájit na radnici či magistrátu, získat na něj rozpočet či grant a čekat na přidělení peněz. Jsou světlé výjimky jako Litomyšl, ale i tam to trvalo dlouho. Navíc v komunální politice jste na to často sám, kdežto odspodu jste obklopeni lidmi," dodává Hečková. Zářným příkladem byla Plzeň, kde se aktivizoval spolek okolo Kuby Mareše, který později spolkli organizátoři Plzně 2015, aby jej nakonec převzal magistrát Plzně. To byl podle Michaely Hečkové ideální scénář.  Na druhou stranu stojí rozjíždění podobných podniků hodně času a energie, a to s sebou často nese komplikace i v osobním životě.

Komunitní kultura pro všechny věkové kategorie

Čtěte takéBlaf Food Fest: Kreativita ještě nikdy nechutnala tak odporně jako o víkendu v Praze na Černém Mostě

Plechárna cílí na všechny věkové skupiny obyvatel. "Určitě nám pomohlo to, že se podařilo přitáhnout seniory, kteří tím odbourali své obavy," potvrzuje Tereza Němečková, vedoucí centra Plechárna a organizátorka Blaf Food Festu. V Mariánských lázních se nejvíce osvědčil formát Pecha Kucha, na který chodí publikum ve věkovém rozpětí od 14 do 70 let. O zapojení všech věkových kategorie a spolupráci s dalšími aktivními jedinci, třeba místními umělci, se snaží většina podobných center.

A rada na závěr pro všechny, kdo dostanou chuť rozběhnout něco vlastního: "Socializace a počet kamarádů je poměrně klíčovým faktorem pro váš úspěšný projekt. S čím více lidmi na začátku svůj nápad proberete, tím spíše se záměr podaří uskutečnit," mluví za všechny tři hosty Michaela Hečková.

Celý záznam ArtCafé včetně zhodnocení filmu Švéd v žigulíku a hudby podle výběru Aleše Opekara si můžete poslechnout zde: