Hraničář: Jsme lehce cynicky pozitivní a udržujeme zdravé názorové pnutí

K novodobé mytologii Ústí nad Labem patří i nepříznivá pověst, která město provází. Podle zkušeností spolku Hraničář lidé po osobní návštěvě často změní názor. Je tu zvláštní energie, která mnohé vede k pravidelným návratům, málokdo tu ale chce trvale zůstat. Hraničář zve všechny, kteří s Ústím spojují svou osobní budoucnost a chtějí ji tvořit společně.

Ústí je město, které v něčem popírá logiku, máme ho rádi i kvůli jeho paradoxům.

Veřejný sál Hraničář, Ústí nad Labem|foto: Tomáš Lumpe

Krize, která vznikla před několika lety v souvislosti s ukončením činnosti ústeckého Činoherního studia, dopadla nejlépe, jak mohla. Divadlo se nakonec vrátilo do původního prostoru a v Ústí se rozproudila občanská aktivita, vzniklo několik spolků, jeden z nich začal pracovat v nevyužívané budově bývalého kina Hraničář. Krom kulturního programu aktivně vstupuje do veřejných debat. Na návštěvníky se tu nemuselo čekat dlouho, jejich příliv vzešel z vlny zájmu, který vzbudila kauza Činoherák.

Spolek Hraničář tvoří lidé napojení na Fakultu umění a designu UJEP a bývalí členové  jiných ústeckých spolků zaměřených třeba na ekologii, veřejný prostor nebo městskou zeleň.  Každou hraničářskou akci modeluje jedna osobnost, která jí vtiskne svůj styl. Hosty Vizitky byli provozní ředitel Hraničáře Tomáš Petrman, kurátorka Martina Johnová a grafička Magdalena Gurská.

Vchod do vnitrobloku vedle Hraničáře

Ideovou rovinu určuje výstava, která se mění jednou za půl roku. Aktuálně probíhající expozice Tvář krajiny je mezioborová. Současné výtvarníky na ní doplnila instalace městské džungle od botanika Alberta Šturmy nebo deníky z procházek krajinné architektky Lucie Králíkové. „Experimentujeme. Snažíme se pojmout patrový prostor galerie jinak a témata, která výstava přináší, vysvětlovat doprovodnými akcemi“. U okna v přízemí jsou sazenice rajčat permakulturních původních odrůd, přilehlá schodiště se proměnila v hraveniště, kde mohou děti projít kaňonem Labe.

Studenti vystavují v ústeckém Hraničáři fotografie městských vnitrobloků|foto: Gabriela Hauptvogelová

Ústecký Hraničář zahájil půlroční cyklus výstav a akcí na téma „stud“

Veřejný sál Hraničář v Ústí nad Labem zahájil nový půlroční cyklus – tentokrát na téma „stud“. Mladí umělci se zabývají tím, co v dnešní době znamená pocit studu nebo ostychu pro jednotlivce nebo i jeho okolí a jak se tyto pojmy proměňují. Výstava se bude zčásti měnit a budou ji doplňovat i různé akce.

Veřejný sál a galerie Hraničář má v současnosti denně otevřenou kavárnu a zhruba dvacet dní v měsíci nabízí program: filmy, besedy, přednášky, koncerty, dílny a divadlo pro děti a speciality jako nedělní piknik myšlenek nebo svou lokálně zaměřenou verzi festivalu Pecha Kucha , kde jsou mezi vystupujícími místní farmář, horolezec  a provazochodkyně nebo meteoroložka z nedaleké stanice Kočkov.

Zaručený recept, jak přivést nové publikum, je vyjít ven. Léto na ulici, které pořádáme na piazzetě před budovou Hraničáře, přiláká i náhodné kolemjdoucí.

Cílovou skupinu svých návštěvníků si lidé z Hraničáře s humorem pracovně pojmenovali PKKK.  Znamená Pasivní konzument kvalitní kultury.