Pod dlažbou nalezena pláž. Liberec zažívá kulturní rozmach, jaký dosud nepoznal

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letecký pohled na Ještěd

Zbavit se nálepky „města sportujících inženýrů“ se Liberci úspěšně daří. Lépe řečeno několika zapáleným osobnostem, které z vlastní iniciativy věnují svou energii kulturnímu rozkvětu tohoto města pod Ještědem.

Petr Vondřich sice pochází z Jablonce nad Nisou, ale bezpochyby patří k velkým znalcům Liberce. Jeho jméno je spojené s blogem Jizerské ticho, který informuje o dění v tamním regionu, přináší rozhovory se zajímavými lidmi a vypichuje zajímavé události z místní kulturní i gastronomické scény.

Kromě blogu se Vondřich věnuje i pořádání kulturních akcí na Technické univerzitě nebo klubové noci s příznačným názvem Nacht.

Jedna z posledních se konala v dlouho opuštěném prostoru bývalého Výzkumného ústavu textilních strojů v centru města, kterému se říká jednoduše Výzkumák. Za projektem stojí Daniel Morávek a do industriálního prostředí z 80. let dokázal vměstnat workshopy, výstavy, přednášky, představení, koncerty, skateboardové závody a zmíněné večírky.

Jméno Dana Morávka si večírků chtiví čtenáři asi spojí s dalším podještědským počinem – hudebním festivalem Shotgun. Ten se již několik let koná na hraničním trojmezí Česka, Německa a Polska a vlastně i dokládá unikátní atmosféru typickou pro tuto oblast.

Spolu s Romanem Dobešem, majitelem Stereo Café a tento týden nově otevřené Moon Gallery, se všichni tři shodují, že právě blízkost hranic dodává regionu výjimečnou konstelaci, která ovlivnila kulturní probuzení této oblasti.

V předrevoluční době, kdy rušičky bránily poslechu zahraničních rozhlasových stanic, se pod Ještědem potajmu ladili německé stanice a v 90. letech již naplno vstřebávali subkulturní hudební styly, které se do československých médií prosazovaly jen stěží.

Roman Dobeš, Petr Vondřich a Daniel Morávek

V Moon Gallery, slavnostně otevřené v neděli 3. 12., se vernisáže výstav budou pořádat pouze při úplňku. Roman Dobeš tvrdí, že tato fáze měsíce má výrazný vliv na Liberečany, kteří v sobě mimořádně pocítí energii a vyrazí do ulic za kulturou.

Nálepka Liberce „město sportujících inženýrů“ by spíš měla být nahrazena označením „město hyperaktivních architektů“. Petr Vondřich, Dan Morávek i Roman Dobeš nepochybují, že na kulturní rozmach Liberce má zásadní vliv trio architektů z místního studia Mjölk. Již legendární je jejich pouliční filmový festival KINO v Pražské ulici nebo vlastní podnik Vokno.

Další skupina architektů zase spojila své síly při obnově kina Varšava. Snahy o znovuotevření tohoto legendárního biografu začaly již v roce 2009 a jen díky neutuchajícímu úsilí místního spolku se promítání ve Varšavě podařilo obnovit. Ostatně tomuto počinu stanice Vltava před nedávnem věnovala i jeden díl pořadu Vizitka.

Na libereckých kulturních aktivitách je sympatická obrovská energie zapálených jednotlivců, díky nimž se opravdu daří šedou fádní dlažbu proměňovat v pláž. Snad bude mít úplněk a pozitivní vlny vysílané z Ještědu vliv na to, aby tato výjimečná pláž na severu, plná zapálených kulturních nadšenců, našla své pokračovatele a zbytek Čech dál se zvídavostí sledoval tuto kulturní lavinu, kterou by Liberci mohla závidět kdejaká metropole.