Ivo Andrić: Most přes Drinu (9/10)
Středobodem Višegradu je kamenný most postavený na začátku 16. století. K němu se sbíhají silokřivky lidských osudů, kolem něj se soustřeďují všechny historické události, jak doléhaly do tohoto kdysi zapadlého koutu světa na hranici mezi Bosnou a Srbskem.
Románový čas je ohraničen dvěma konkrétními letopočty: 1516 až 1914. Za ta čtyři století se most na Drině stal němým svědkem a svým způsobem i účastníkem dvou srbských povstání, vypuzení Turků ze země, rakouské okupace a anexe a konečně prvních bojů 1. světové války. Osud stavitele mostu Mehmedpaši Sokoloviće je jen jedním z lidských příběhů Andrićovy "travnické kroniky".
Všechny - ať jde o příběh vzpurného srbského venkovana Radisava z Unište, Haličana Gregora Feduna, nešťastné Faty Avdagovy, bohaté židovské hoteliérky Lotiky či podivínského obchodníka Alihodži - opřádají most legendami a přispívají k jeho posvátnému významu.
Ivo Andrić (1892 - 1975) se narodil a dětství prožil v Bosně; do dvou jejích měst, rodného Travniku a místa dětských her Višegradu, se po letech vrátil ve svých historických románech. Jako spisovatel se poprvé představil ve sborníku Mladá chorvatská lyrika. Po skončení první světové války odešel do hlavního města právě vzniklého společného jihoslovanského státu a dal se do služeb jeho diplomacie. Poznal řadu evropských měst: Bukurešť, Terst, Marseille, Paříž, Madrid, Brusel, Ženevu, Berlín.
Druhou světovou válku prožil v Bělehradě, stranou veřejného života, v horlivé práci na svých nejslavnějších dílech. Právě tehdy vznikla trojice jeho románů Travnická kronika, Most přes Drinu a Slečna dělá peníze. Po roce 1945 se Andrić znovu zapojuje do veřejného života - pět let působil jako poslanec v Bosně a Hercegovině - a dále horlivě píše. Kromě dalších povídek a jedné novely vzniká několik studií, esejů cestopisných črt. V roce 1961 byla I. Andrićovi udělena Nobelova cena za literaturu.
Z Andrićova románu čteme od 18. do 27. června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
