Ivan Diviš: Jedna loď (Laura Blair). Dobrodružná báseň o plavbě a ztroskotání

Laura Blair pod velením svého kapitána Ivora Richardse (je vypravěčem celé historie) veze podezřelý náklad do aljašského Juneau. Na jednom z jihoaleutských ostrůvků přibere pasažéra – mladou Skotku Carmen Sue. I ona směřuje do Juneau, ale do nemocnice, trpí nevyléčitelnou leukemií. Přítomnost skotské krásky zneklidní primitivní pudovost lodníků a vše nezadržitelně směřuje k rozpadu vztahů na lodi, k iracionálnímu chaosu, k vraždění a vzpouře. Tu Ivor potlačí, ale i tak na loď čeká tragický osud a ztroskotání. Po výbuchu všichni tonou v bouři, až na kapitána. Ten se nakonec probere z horeček, ale již jako „jiná bytost“.

Divišova epická skladba nese všechny podstatné známky příběhu romantického (až po tu závěrečnou identifikaci básníka s kapitánem, tolik analogickou poslednímu zpěvu Máchova Máje). Smysl této „dobrodružné básně“ není v ději samém, ten je spíš jen záminkou. Loď ztroskotávající vlastní vinou je podobenstvím o současné civilizaci, o rozkladných silách, které uvnitř ní pracují, o fatální nepoučitelnosti člověka. I zde je Diviš trpící svědek, apokalyptik, zoufající žalobce, žalmista a vzbouřenec.