Ivan Bunin: Proklaté dni (1/6)
Ruský prozaik a básník, nositel Nobelovy ceny z roku 1933 Ivan Bunin se k Velké říjnové socialistické revoluci v Rusku (před níž v roce 1920 uprchl) vždy stavěl velmi kriticky. Jako literát tak nejdůrazněji učinil ve svých deníkových záznamech, shromážděných v cyklu "Proklaté dni". Jde o vášnivý protest proti brutalitě bolševické revoluce a zároveň nostalgickou obhajobu patriarchálních základů navždy odcházejícího Ruska minulosti.
Bunin je si jasně vědom toho, že jeho postoje jsou výrazně osobní, oprávněně se však domnívá, že má na podobný pohled nezadatelné právo. Jeho odsudky bolševiků a jejich díla způsobily, že Proklaté dny byly až do konce 8O. let minulého století dílem v SSSR přísně zakázaným.
Šestidílnou četbu z Proklatých dnů, kterou podle vlastního překladu pro rozhlas připravil Libor Dvořák, režijně zpracovala Hana Kofránková, do role pisatele svérázného spisovatelského Buninova deníku obsadila Pavla Soukupa.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
