Ironický postmodernista Mauricio Kagel. Portrét klasika hudby 20. století

21. červenec 2019

Argentinsko-německý skladatel Mauricio Kagel byl svérázný hudební teoretik, dramatik, filmový režisér, esejista a dirigent, umělec a intelektuál mnoha tváří, dnes už počítaný ke klasikům hudby 20. a 21. století. Hudební prvky spojuje s dramatickými v konceptu „instrumentálního divadla“, kde zvuk a hudba při provedení vstupuje do často humorného a ironického kontextu.

V pořadu uslyšíme Kagelova díla z druhého období jeho tvorby, tedy z 80. a 90. let, kdy Kagel opouští svá avantgardistická východiska a svůj hudební projev rozšiřuje o tradiční melodické a harmonické prvky. Kagel v jistém smyslu přijal postmoderní postoj, podobně jako mnozí skladatelé jeho generace, avšak zachoval si svůj kritický, ironický a v jistém smyslu i „podvratný“ pohled na věc.

SKLADBY, KTERÉ ZAZNÍ V POŘADU
Szenario Concerto grosso pro smyčce a psí štěkot
Serenada pro tři hráče
Playback Play
Orchestrion-Straat

Mauricio Kagel, 1972

Pokud jste jen zvědaví na hudbu jednoho z vůbec nejzajímavějších a současně nejneortodoxnějších skladatelů 20. a 21. století, určitě najdete v hudbě Mauricia Kagela mnoho zajímavého a dodnes překvapivě nového.

Připravil a slovem provází Miloš Haase.

autor: Miloš Haase
Spustit audio