Integrační tábor pro mimozemské bytosti i mýdlo z lidského tuku. Na Pražském Quadriennale vystavuje sedm desítek zemí
Výstava zemí a regionů Pražského Quadriennale ukazuje scénografii v akci – například ve formě imerzivního divadla na Ostrově Štvanice. Na soutěžní výstavní sekci zemí a regionů se prezentuje zhruba sedm desítek zemí z celého světa.
Imaginace, Proměny a Reflexe. Začíná Pražské Quadriennale
Čtrnáctý ročník největší mezinárodní přehlídky divadla a scénografie Pražské Quadriennale začíná v Praze už dnes. Potrvá do 16. června v prostorách pražského Výstaviště. Během 11 dnů nabídne expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů a přednášek.
Výstava zemí a regionů je soutěžní výstavou, ve které se jádrem kurátorského záměru stává podstata aktuálních trendů ve scénografii. Úkolem kurátorů jednotlivých zemí nebylo vytvořit důmyslnou výstavu, nýbrž jedinečnou scénografickou krajinu, prostředí, které diváky hluboce citově zasáhne.
Vztah mezi člověkem a přírodou je tématem instalace francouzského režiséra národního divadelního centra v Nanterre-Amandiers Philippa Quesnea. Tento vztah bývá označován za „ekosofické“ divadlo: divadlo jako laboratorní asistent, který publikum staví do role pozorovatele sledujícího terárium v podobě probíhající inscenace.
Souborné dílo, které je umístěno zde na pražském Výstavišti, se nazývá Mikrokosmos. Najdete v něm prazvláštní stvoření, která odkazují k divadlu objektů a taky piano. Na to všechno se může návštěvník dívat skrze okna. Vše se odehrává uvnitř dřevěného kvádru. Na zadní stěně tohoto kvádru svítí nápis No Nature No Future, čímž chci říci, že bez přírody nás nečeká žádná budoucnost. Ve své práci vycházím z úvah o krajině a představuji si mikrosvěty, do nichž mohu umístit herce – prostory, v nichž fungují malá společenství, která musí přizpůsobit své životy jakékoliv možné situaci. Téma přírody a ekologie je pro mě stěžejní posledních zhruba 15 let. Pro pražskou expozici jsem recykloval materiály, jako je polystyren, technická pěna, plast i papír. Tento materiál sám o sobě má svůj charakter. Nešlo mi o to vytvořit něco dekorativního.
Philippe Quesne
Scénografii lze tvořit v divadle, ale také ve veřejném prostoru. A právě této ideje se chopil tvůrčí tým české expozice, jejíž součástí je také imerzivní inscenace CAMPQ. CAMPQ – kontejnerové městečko a scénografický rozsáhlý projekt – vyrostl na ostrově Štvanice. Jedná se o imerzivní inscenaci a výstavu, která vznikla ve spolupráci dvou nezávislých pražských divadel - Tygra v tísni a Divadla LETÍ - a Jihočeského divadla z Českých Budějovic.
První část výstavy a inscenace se odehrává v Průmyslovém paláci, ale jádro všeho je na Štvanici. Vybudovali jsme tam tzv. adaptační kemp pro mimozemské civilizace, které hledají útočiště na planetě Zemi. Desítka českých divadelních výtvarníků a výtvarnic se tak realizovala ve vytváření fiktivního světa, fiktivní reality. Obě části jsou imerzivní. Divák je zcela strůjcem svého příběhu, tedy toho, co vidí a do jakých situací se v dění zapojí.
Ivo Kristián Kubák
Světlo je bránou k imaginaci, říká Romain Tardy, kurátor projektu Blue Hour v rámci Pražského Quadriennale
Pražské Quadriennale vybízí diváky, aby se ponořili do nových zážitků. Jedním z nich je i projekt 36Q˚. Jeho jádrem je Blue Hour, prostředí, které představuje scénografii jako umělecké i technické médium. Experimentální a interaktivní projekt zaplnil veškerý prostor sportovní haly na Výstavišti Praha.
„Smyjte ze sebe svou bolest!“ vyzývá návštěvníky kurátor nizozemské prezentace v rámci Pražského Quadriennale Julian Hetzel. Na Řezáčově náměstí vytvořil v jednom z obchodů performance a instalaci v podobě současného koncept storu, který nazval SELF. V tomto prostoru se prolíná fikce s realitou. Umělec Julian Hetzel navrhuje jako nevyužitý zdroj „vinu“. Tento koncept store nabízí jediný produkt – lidské mýdlo SELF. Díky plastické chirurgii je získáván lidský tuk a ten se zpracovává na mýdlo. Zisk z prodeje mýdla, jak vysvětluje instruktážní video, které je v rámci expozice promítáno, putuje na financování projektu pitné vody v Demokratické republice Kongo.
Celá idea projektu SELF - lidského mýdla - je založena na myšlence proměny negativních zdrojů ve zdroje pozitivní. Máme tady tedy lidský tuk získaný z liposukce, to je řekněme konkrétní produkt, ale pak máme produkt abstraktní, a tím je vina. Klademe si otázku, zda z něčeho negativního jako je vina, může vzniknout něco pozitivního? Je mnoho podobo viny – politická, historická nebo náboženská. Kupříkladu já jako původem Němec, muž a běloch vychovaný v křesťanské kultuře mám na sobě historické viny skutečně hodně. Pochopitelně že téma viny se silně váže i k holokaustu. Zároveň tento projekt kriticky odkazuje k postupům firem těžících z prodeje produktů, které mají zároveň pomáhat lidem v rozvojových zemích. Je to upozornění na fakt, že konzumní přístup k životu si pokrytecky omlouváme tím, že někomu pomáháme.
Julian Hetzel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
