Inscenace Otec v Divadle Rokoko otevírá tabuizovaný problém vážných chorob a umírání
Pro českou scénu objevilo současného francouzského spisovatele a dramatika Floriana Zellera hradecké Klicperovo divadlo, a to před devíti lety. Dnes hrají tohoto oceňovaného autora světová divadla a zítra se mezi ně zařadí i pražské Divadlo Rokoko. Nastudovali tam Zellerovu vážnější hru - Otce.
Hru Otec napsal francouzský spisovatel a dramatik Florian Zeller před pěti lety. V roce 2014 za ní obdržel francouzskou divadelní cenu Moliére v kategorii nejlepší hra a ve stejném roce ji poprvé uvedli v anglickém lázeňském městě Bath. Britský Guardian loni Floriana Zellera označil za nejvíce vzrušujícího dramatika své doby. Ačkoli úspěšný autor píše především komedie, ve hře Otec se věnuje vážnějšímu tématu - Alzheimerově chorobě. A právě tento kus uvede zítra, tedy v sobotu 4. listopadu, pražské Divadlo Rokoko. Tvůrci využili překlad Michala Zahálky, stejně jako před dvěma lety divadlo v Kladně. Režie se ujal umělecký šéf Městských divadel pražských Petr Svojtka.
Kdo je vlastně oním Otcem? Jmenuje se André, je mu osmdesát a trpí Alzheimerovou chorobou. „Myslím, že je to fantasticky zachycený zápas člověka o udržení integrity. Ukazuje, že člověk chce zůstat mezi živými a rozumnými lidmi a ono to prostě nejde,“ říká Jan Vlasák, představitel hlavní a titulní role. Hra Otec otvírá prostor pro jeho velké herecké sólo. „Je to velká plocha a zachycuje hodně barev problému, v tom je to náročné, ostatně stejně jako všechny velkoplošné role.“
Florian Zeller napsal hru tak, aby divák viděl svět tak, jak ho vidí André. A protože ten často ztrácí orientaci v prostoru i čase, hraje si autor i s časovou posloupností inscenace. „Mate diváka, dává to dohromady takovou mozaiku, která si často odporuje. Divák si musí složitě vytvářet, co je realita, co není realita, jak příběh skutečně probíhá a co a jak se stalo," říká režisér Petr Svojtka.
O Andrého se stará jeho dcera Anne. Ta se všemožně snaží svému otci pomáhat a starat se o něj, stojí ale mezi dvěma muži - otcem, který se o sebe nedokáže postarat a přítelem Pierrem, kterého nechce ztratit. Herečka Veronika Gajerová tak musí svou energii a emoce, jak říká, držet trochu na uzdě: „Mám úkol tam ty emoce mít, ale pouštět je minimálně, abych neztratila Pierra a abych nenaštvala otce. Je to pro mě tak trochu jako tanec mezi vejci. Udržet napětí a emoce propouštět velmi jemně je pro mě na tomto úkolu nejtěžší,“ říká v příspěvku Aleny Rokosové herečka Veronika Gajerová. Dodejme ještě, že dramaturgie se ujal Jiří Janků a scénu připravili Ondřej Nekvasil a Zuzana Ježková.
Premiéru má Otec v Divadle Rokoko zítra.
