Imaginativní oko, imaginativní ruka
V Galerii Jiřího a Běly Kolářových na Betlémském náměstí je do 6. května otevřena výstava Eva a Jana Švankmajerových nazvaná Imaginativní oko, imaginativní ruka. Expozice představuje stručný průřez dosavadní tvorbou obou našich předních výtvarníků.
Pro pochopení tvorby Eva a Jana Švankmajerových je důležité připomenout jejich dlouholetou vnitřní spřízněnost se surrealismem. Již od roku 1970 jsou členy Surrealistické skupiny a v rámci tohoto okruhu působí dodnes. Se surrealismem je spojená i šíře jejich mnohostranných uměleckých aktivit. Nelze je jednoznačně vymezit, zasahují hned do několika uměleckých disciplín současně.
Jan Švankmajer /1934/ je znám především jako tvůrce pozoruhodných filmů, které mu přinesly světovou proslulost. Jeho výtvarnou tvorbu lze rozdělit na dvě oblasti. První je úzce spojena s filmem a podřizuje se jeho potřebám. Druhá, umělcova volná tvorba, jakkoli se s první oblastí často vzájemně prolíná, tvoří samostatnou a kongeniální část, dnes již velmi rozsáhlého, díla. Švankmajerovy koláže, objekty, asambláže a různé kombinované techniky vytvářejí zvláštní fantazijní svět nespoutané imaginativní hry.
Autor ji hraje nejen sám se sebou, ale prostřednictvím svých děl do ní vtahuje i diváka. Již léta rozvíjí například tzv. "taktilní umění", které je určeno pro dosud umělecky podceňovaný smysl - hmat. Některé taktilní objekty si lze na výstavě skutečně vlastnoručně osahat, nejlépe, jak radí autor, se zavřenýma očima. za pozornost stojí také nová série Švankmajerových koláží, frotáží a mediumních kreseb.
Podobně mnohostranná je i tvorba Eva Švankmajerové. Zabývá se nejen malířstvím a keramikou, píše poezii i prózu. Hlavní těžiště jejího dosavadního díla však tvoří obrazy. Spojuje se v nich humor s ostrým sarkasmem k nelítostné analýze banality každodenní lidské reality. Obrazy jsou často spojeny do volných cyklů. Základní existenciální tématika ženského údělu je v nich reflektována pod různými zornými úhly, avšak vždy s týmž tragikomickým vyústěním. Filozofický přesah z nich činí víc než pouhou ozvěnu "feministické problematiky v umění". Poukazují velice otevřeně na pohromy dnešního světa.
Tvorba Jana a Evy Švankmajerových rozhodně není výrobou okrasných předmětů, ani nezávazným postmodernistickým žonglováním o ničem. Přináší díla, která nás nutí k zamyšlení nejen nad sebou samým, ale i nad stavem světa, v němž žijeme. Jsou v nich obsaženy různé roviny lidského vědomí i nevědomí, odrazy privátních snů a obsesí i kolektivních archetypů. Stejně tak je v nich skryta i hra, dobrodružství objevů a osvobodivý humor.
Nejposlouchanější
-
Helena Albertová: Nelaskavé hry. Nejen náhoda svede hrdiny tragikomedie do zchátralé restaurace
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Tichý blázen Ota Pavel aneb Život je krásný i krátký
-
Povídky Petra Borkovce, J. A. Pitínského, Dana Beka, Marie Škrdlíkové a dalších českých prozaiků
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.