Idealismus (Bronislava Janečková)
Příběhy Petry a Jana nemají mnoho společného. Spojuje je pouze pohled na život, který jako by nepatřil do dnešního světa.
Pořad Idealismus po česku staví na dvou příbězích lidí, v jejichž životním přístupu ke světu převládá víra a ideál. První je Petra, dívka, která měla v dospívání velké problémy s vlastním životem - sama adoptovaná dlouho hledala sama sebe. V sedmnácti letech, ve chvíli, kdy byla na pokraji odchodu do pasťáku, měla za sebou útěky z domova, krádeže, falešné obvinění adoptivního otce ze zneužívání, jí jako poslední šanci doporučili, aby se starala v ústavu o postižené děti. A to byl zásadní zlom v Petřině životě... Druhým je příběh bratra Jana. Vstoupil do řádu Benediktinů v roce 1949, pár měsíců před likvidací řeholnických řádů. Čtyřicet let prožil jako jakýsi "řeholník v záloze", byť musel pracovat jako dělník. Po roce 1989 mohl konečně začít řeholní život v Břevnovském klášteře. Tehdy však už byl v důchodovém věku. Jeho víra v dobro i v Boha jsou však navzdory vlastnímu životnímu osudu neotřesitelné... Dvojpříběh idealismu doplňují úvahy docenta Ivan Štampach o podobách idealismu v životě z pohledu filozofického.
Na pořad Idealismus autorky Bronislavy Janečkové došlo 32 ohlasů, průměrné hodnocení bylo 1,79310.
Knihu z nakladatelství Mladá fronta obdrží:
Václava Karlíčková z Prahy
Aleš Ulrich ze Šumperka
Prokop Šatava z Prahy
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.