Hugo Vaníček: Duch a síla

Poslouchejte na Vltavě od 27. dubna 2015 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.

Jemný obličej, kulaté brejličky, kněžský kolárek. Kdo by čekal růžolícího velebného pátera a jemnocitného nepraktického intelektuála, mýlil by se. Tento má na sobě vojenskou uniformu a na hlavě černý baret. A za sebou účast v bojích II. světové války. Nadporučík páter Hugo Vaníček. Když v šedesátých letech začal psát své paměti, příznačně je nazval „Duch a síla“.

Autobiografické vyprávění Hugo Vaníčka je věnována rokům 2. světové války, kdy se autor aktivně zapojil do československého zahraničního odboje na Západě. Jako mladý jezuitský kněz odjel v létě 1939 z obsazené vlasti do Londýna, kde se měl připravit na cestu do africké misie. Zde jej však zastihl začátek války. Krátce na to se dobrovolně přihlásil do řad československé zahraniční armády a stal se jedním ze zakladatelů její duchovní služby. Jako jediný kněz se zúčastnil ústupových bojů ve Francii v červnu 1940 a byl za statečnost vyznamenán Čs. válečným křížem 1939.

Po evakuaci do Velké Británie dále sloužil u čs. pozemních jednotek jako duchovní, ale také se velmi obětavě angažoval v rámci osvětové služby. Koncem války byl polním kaplanem 1. tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády na frontě u severofrancouzského přístavu Dunkerque. A jak připomíná editor Vaníčkových pamětí, historik Jiří Plachý „Kniha vzpomínek Hugo Vaníčka je do jisté míry unikátní. Poprvé vycházejí válečné vzpomínky katolického kněze, nevojáka a bytostného pacifisty, který však ani na chvíli neváhal a místo do africké misie.“

Desetidílnou četbu z Vaníčkových pamětí uvedeme v cyklu Osudy u příležitosti 70. výročí konce války a patnáctého výročí Vaníčkova úmrtí (13. dubna 1995).

Čte: Jiří Hromada

Pro knižní vydání v roce 2013 memoáry edičně upravil: Jiří PlachýČetbu na pokračování pro rozhlas připravila: Jana DoležalováRežie: Jaroslav Kodeš