Hudební nástroj není posilovna, aby ho člověk překonával. Musí inspirovat, říká opravář saxofonů Jan Provazník

30. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Provazník, opravář saxofonů

K hudbě se Jan Provazník dostal přes svého staršího bratra, který ho ve čtrnácti letech vzal na festival. Tehdy se Janovi zalíbila foukací harmonika, dnes je ovšem všechno jinak. Provazník vystudoval prestižní hudební školu v Paříži, stal se vynikajícím saxofonistou a nástroje nyní doma v Liberci opravuje a vylepšuje světovým hudebníkům. O své cestě mluvil ve Vizitce s Davidem Hamrem. 

Deska Birth of the Cool od slavného jazzového hudebníka Milese Davise rozhodla, že osudem dnes osmatřicetiletého Jana Provazníka se stane saxofon. Byla první jazzovou nahrávkou, kterou si pořídil, a zcela ho pohltila. O šest let později, to mu bylo dvaadvacet, už seděl v nočním autobuse směr Paříž. Po boku přítelkyni, ve sluchátkách skladbu Midnight Voyage od saxofonisty Michaela Breckera a v hlavě touhu studovat hru na saxofon na pařížské American School of Modern Music.

Jan Provazník, opravář saxofonů

„V té době jsem se hledal,“ řekl Jan Provazník ve Vizitce. „Vyrůstal jsem bez táty a zjišťoval jsem, co bych tak mohl dělat se životem. Za sebou jsem měl hraní s kytaristou Bobby Houdou, se kterým jsem jezdil po Česku a Německu, na konzervatoř už jsem byl starý a jediné, co mi dávalo smysl, bylo vyrazit do světa na zkušenou. Tak jsem všechno prodal a jel.“

Na American School of Modern Music vedenou americkými profesory se opravdu dostal, zároveň ale bylo třeba vydělávat peníze. Čtyři měsíce po příjezdu do Paříže díky své neodbytnosti sehnal místo v oboru, kterému se věnoval ještě před odjezdem z České republiky. „Po gymnáziu jsem pracoval ve fabrice na finální montáži saxofonů, zároveň jsem měl dvouletý učňovský kurz,“ vysvětluje. O systému odborné praxe, v rámci níž se zájemci o řemeslo učí od mistrů, mluvil ve Vizitce detailněji.

Saxofon (ilustrační foto)

Z dráhy profesionálního saxofonisty nakonec ze zdravotních důvodů sešlo, dnes Jan Provazník hraje jen občas se svou kapelou PHS Jazz Quartet. Vrátil se do Liberce a našel jiný způsob, jak se saxofonem zůstat v kontaktu. Volba logicky padla na profesi opraváře saxofonů a vývojáře speciálních součástek, které upravují intonaci nástrojů. V oboru dnes patří k nejlepším: saxofony si u něj nechali opravit či vylepšit například Jerry Bergonzi, Bob Mintzer, spoluhráč Lennyho Kravitze Harold Todd anebo nedávno zesnulý český jazzman Jan Konopásek.

Ve Vizitce Jan Provazník popisoval, jaký vztah hudebníci ke svému nástroji, do kterého si občas nechávají vrýt své jméno, mají. „Když se dělá generální úprava nástroje, beru ohled na to, aby měl hudebník při hře pocit, že hraje tak, jak byl zvyklý. Aby ho to zkrátka zvukově i mechanicky inspirovalo. Když nástroj mechanicky správně funguje, hudebník nemusí přemýšlet, jak a kde ho zmáčknout. Nástroj není posilovna, aby ho člověk překonával. Nástroj má pomáhat v jeho hudebním vyjadřování. A je důležité, aby mu nekladl odpor.“

autoři: Hana Slívová , David Hamr
Spustit audio