Hudební autenticitě nelze nic odpírat. Marta Töpferová kráčí cestou syntézy hudebních vlivů
V autorské hudební tvorbě zpěvačky a skladatelky Marty Töpferové se vždy protínaly dva světy – exotické lationskoamerické rytmy a tklivý slovanský duch.
Latinskoamerická hudba uhranula Martu už v dětství, ale naplno se jí začala věnovat, až když její rodina v osmdesátých letech emigrovala do USA. Postupně tuto hudební oblast velmi důkladně poznala skrze tamní hispánskou komunitu a ponořila se do ní jako do inspirace vlastní autorské tvorby.
Ve zpěvu se vzdělávala například ve dvou pěveckých sborech, prošla si, jak sama říká, repertoárem od gregoriánského chorálu po Francise Poulenca. Zhruba v patnácti letech se ale rozhodla svět klasické hudby opustit. „Rozhodla jsem se, že moje cesta je v lidové hudbě, že chci zpívat přirozeně, mít k hudbě jiný vztah, aby to byla taková žijící řeka, proud toho, co mám ráda.“
Propojení hudebních cest
Marta zpočátku zpívala téměř výhradně španělsky, ke svým projektům zvala převážně latinskoamerické hudebníky, přesto se podle ní od počátku v její tvorbě proklubávaly slovanské vlivy. „Myslím si, že každý muzikant, pokud je napojen na svou cestu, na svůj osud, ve své tvorbě ty proudy, které ho kdy ovlivnily, postupně propojuje,“ říká. Latinskoamerická hudba, Martina dlouhodobá láska a inspirace, je tavicím kotlíkem původních indiánských, španělských, portugalských a afrických vlivů.
Mezi tamními hudebníky najdeme veškerou šíři stylů: kromě taneční muziky (což bývá první asociace Evropana při vyslovení termínu „latina“) najdeme hudbu k nejrůznějším příležitostem, jako jsou karnevaly, svatby, pohřby, ale třeba i tvorbu písničkářů s nepřeberným množstvím písňových námětů – od lidových akcentů, zaměřených na přírodu a lásku, až k tématům sociální nespravedlnosti, jako jsou životní podmínky horníků v argentinských dolech.
Výuka „latiny“
Po návratu do České republiky se Marta rozhodla zúročit své bohaté zkušenosti a dovednosti nasbírané během svého působení v latinskoamerické komunitě, a zkusit je předávat zájemcům o tuto hudební oblast. Vznikla La Dílna, pravidelný sled kurzů, jejichž účastníci se učí především přivyknout složitým latinskoamerickým rytmům a umět se při zpěvu sami doprovodit na bicí nástroje.
„Myslím si, že už dokážu předat základy či podstatu této hudby i lidem, kteří nemají vůbec žádné zkušenosti s latinskoamerickými rytmy,“ soudí Marta Töpferová. „Je to dlouhodobá práce naučit se orientovat v polyrytmech a hudebně cítit i jinak než na první dobu.“
My Češi nejsme taneční kultura, jsme docela ztuhlý národ.
Marta Töpferová
Život v Čechách ale přinesl Martě i nové hudební výzvy. Rozhodla se zabrousit hlouběji do českého folkloru a do českých lidových i básnických textů. Shromáždila kolem sebe špičkové hudebníky a společně vytvořili projekt Milokraj, který má za sebou už dvě alba a nespočet koncertů. Kytarista David Dorůžka, cimbálista Marcel Comendant, houslista Stano Palúch a kontrabasista Petr Dvorský (který nahradil spoluautora původního projektu Tomáše Lišku) hrají spolu s Martou písně, které oscilují někde mezi folklorem, jazzem, latinou a alternativou a disponují velmi svěžím autorským přístupem.
„Tento projekt se zrodil z mé dlouholeté hluboké touhy navázat na vlastní kořeny. Musela jsem se naučit zpívat a psát česky. V Milokraji se protínají moje světy Latinské Ameriky a slovanských vlivů, je to pro mě velice významný projekt, ve kterém mám srdce.“
Milokraj není Martin jediný český počin. Společně s klavíristkou Anetou Majerovou (potažmo klavíristou Janem Bartošem) se rozhodla svým vlastním způsobem vrátit ke klasické hudbě a pustit se do lidových balad a do Janáčkovy Moravské lidové poezie v písních. Janáčkovy písně jsou prý pro Martu až mystickou inspirací, počkejme si, zda se postupem času stanou na její cestě trvalou hodnotou nebo dokonce startovní čárou do jiných hudebních oblastí.
Kam zalétli uletěnci
Uletenci – tak se ve stejnojmenném komiksu Ligy lidských práv nazývají mladí lidí, kteří museli opustit svou rodnou zem a usadili se na Slovensku. Nový komiks určený dětem jim ukazuje, s jakými problémy se jejich méně šťastní vrstevníci musí potýkat při sžívání se se slovenskou společností. S Katarínou Fajnorovou natáčela pro ArtCafé Andrea Makýšová Volárová ze slovenského Radia Devín.
Celý rozhovor Kristýny Frankové a Petra Dorůžky s Martou Töpferovou, včetně jejích komentářů hudebního výběru, si poslechněte zde:
Související
-
Milokraj: Folklor Goes Jazz
Folklor Goes Jazz, tak se jmenuje aktuální projekt skupiny Milokraj. Začíná právě dnes v Tišnově, zítra se uskuteční ve Znojmě, v pátek v Břeclavi a vyvrcholí 8. sr...
-
Oslněni Moravou: Marta Töpferová a Tomáš Liška vydávají Milokraj
Nahrávka dvou dobrých přátel ukazuje známou zpěvačku a jazzového basistu v netradičním světle. Nahrávání alba Milokraj se zúčastnili kytarista David Dorůžka, sloven...
-
Na čem dělá... zpěvačka Marta Töpferová
Označit Martu Töpferovou za jazzovou zpěvačku není zcela přesné. Zajímá ji v první řadě tradice lidové hudby, kterou pak v různé míře obohacuje prvky jazzu a dalšíc...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.