Hosté

Alternativní divadlo Depresivní děti touží po penězích, které založil a jehož byl po dvacet let frontmanem, končí. A to společně s jeho odchodem do Jihočeského divadla.

Je pamětníkem Redakce mezinárodního života v 60. letech. „Cenzura se chytala prvoplánových hloupostí a lidé z redakce ji odborností dokázali tlačit do pozadí,“ říká.

Akrobacii přirovnává k vrcholovému sportu. Nový cirkus ale není jen o ní. „Losers Cirque Company je o přátelství, tým musí plout kupředu jako loď,” řekl ve Vizitce.

Frontmanka alternativně popové kapely Lanugo mluví s Karolínou Koubovou o tom, co jí přináší její sólové projekty nebo proč je pro ni v textech tolik důležitá čeština.

Co má ráda na poezii Halase a Holana, proč potřebuje v životě nepředstírat a v čem tkví kouzlo trhání lístků a stavění šapitó? Ptá se Karolína Koubová.

Při skládání hudby je empatický k žánru, ať už jde o diskotéku nebo operu. Muziku ke kultovnímu hitu z filmu Kouř Je to fajn složil za půl hodiny, řekl ve Vizice.

Vrcholné dílo českého literárního romantismu jej okouzlilo v devíti letech. Od té doby ho toužil převést do němčiny. Za překladatelskou práci získal Rakouskou státní cenu.

Držitel osmi Českých lvů mluví o emocionální schopnosti zvuku ve filmovém díle. Popisuje, čím je pro něj prostorový zvuk, proč poslouchá dozvuky kroků nebo aut v ulicích.

S Ondřejem Cihlářem se taky bavil o slováckém folkloru i o tom, proč člověk v globalizovaném světě nepozná Horňáka od obyvatele New Yorku.

Jeho obrazy se prodají často dřív, než začne výstava. Sám úspěchu ale odmítá podléhat. Nejvíc občerstvující je pro něj ticho, které usměrňuje unavující tok myšlenek.