Hledá se ředitel Národní galerie. Rozhodne o něm komise v čele s architektem Pleskotem, zahraniční osobnosti se výběru zúčastní dálkově

27. duben 2020

Rok poté, co bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal tehdejšího šéfa Národní galerie Jiřího Fajta, vypsal resort vedený Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) nové výběrové řízení. Pět měsíců ho připravovala nově zřízená garanční rada vedená architektem Josefem Pleskotem, která existuje od konce září. Nový ředitel by měl dočasnou šéfku galerie Anne-Marii Nedoma vystřídat 1. října, nejpozději však 1. ledna 2021.

Zájemci o post šéfa instituce, spravující největší sbírku výtvarného umění v Česku, se mohou hlásit do 17. června. Zatím ale není jasné, kdo konkrétně bude nového ředitele vybírat. Sestavení výběrové komise bude tento týden řešit jedenáctičlenná garanční rada. Jisté zatím je, že i výběrové komisi bude předsedat Josef Pleskot, a že v ní zasednou zástupci ministerstva kultury, garanční rady, profesních organizací i zahraniční osobnosti. Čeští členové komise už svou účast potvrdili, zahraniční účast zůstává otevřená, a to i proto, že situaci komplikuje současná pandemie a vládní opatření uzavírající hranice. „Proto jsme navrhli formu, která je asi úplně nová a dlouho se diskutovala, a to korespondenční účast odborníků z Evropy i ze zámoří,“ říká architekt Josef Pleskot.

Josef Pleskot

Navrhli jsme formu, která je asi úplně nová a dlouho se diskutovala, a to korespondenční účast odborníků z Evropy i ze zámoří.
Josef Pleskot

Tento týden bude garanční rada jednat také o konkrétních osobnostech, které osloví a přímo pozve do výběrového řízení. „Novým generálním ředitelem Národní galerie Praha má být vysoce odborně erudovaná, manažersky a týmově orientovaná osobnost, která chápe hodnotu sbírek galerie ve své komplexnosti, tedy nejen jako historický doklad minulosti, ale i jako prostředek komunikace kulturního, vzdělávacího a sociálního významu,“ popisuje Josef Pleskot profil osobnosti, která je podle garanční rady ideálním kandidátem. A dodává, že by mělo jít o osobnost s vizí, která vybuduje stabilní instituci a která bude stmelovat značku. „Zdá se nám totiž, že Národní galerie nemá jasně definovatelnou tvář.“

Čtěte také

Garanční rada také připravila nový statut Národní galerie, který 21. dubna nabyl účinnosti. „Podařilo se nám ho dát do výběrového řízení, zdá se nám velmi progresivní a moderní. Je zároveň zřizovací listinou organizace a je v něm zakotvená i role budoucí garanční rady, která bude vyrovnávacím sborem mezi ministrem a ředitelem, aby nebylo tak snadné nového ředitele odvolat,“ vysvětluje Josef Pleskot.

Výběrovému řízení měla předcházet restrukturalizace NGP

Výběrové řízení je vyhlášeno jako otevřené a více kolové. V prvním kole budou hodnoceny kvalifikační předpoklady uchazečů. K podmínkám konkurzu patří vysokoškolské vzdělání nebo pětiletá praxe v řízení pracovních týmů. Preferované jsou zkušenosti s řízením veřejných institucí a s prací v kulturní instituci, vzdělání nebo odborné zkušenosti v oblasti dějin umění ale také třeba zkušenosti s řízením projektů investiční výstavby.

Karina Kottová

Podle teoretičky současného umění a ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého Kariny Kottové jsou podmínky řízení v podstatě standardní. „Hlavní otázkou zůstává, kdo přesně bude ve výběrové komisi. Dlouhodobě mě také zajímá restrukturalizace Národní galerie, která mohla přijít i před vypsáním výběrového řízení,“ říká Kottová, která patří mezi zhruba třicítku osobností, které podepsaly otevřený dopis vyzývající k transformaci a decentralizaci Národní galerie.

Přípravou výběrového řízení byla v září pověřená nově zřízená garanční rada. Její původní sestavu kritizovala část kurátorů nebo historiků umění. Ozvala se třeba Uměleckohistorická společnost s tím, že z této profesní organizace nebo z Ústavu dějin v umění není v radě jediný člověk. To se změnilo na sklonku října, kdy do ní vstoupil právě předseda Uměleckohistorické společnosti Radim Vondráček.

Radim Vondráček

A jak vnímá současný vývoj situace? „Otázka asi míří i na srovnání postupu ministerstva v létě 2019, kdy bylo výběrové řízení vypsáno den před rezignací ministerstva Staňka. Nebylo moc s nikým konzultováno a do debaty nebyla zapojená odborná obec. To je teď podstatný rozdíl v přístupu ministerstva,“ říká Radim Vondráček a dodává, že budoucí ředitel nebo ředitelka nebude mít jednoduchou pozici. „Provizorium, které tu panovalo poslední rok, podvazovalo dlouhodobé plánování. Teď ještě ta koronavirová krize. Snad brzo nastane klidnější období, kdy budou moci kurátoři přemýšlet o dlouhodobých plánech a bude fungovat vnitřní komunikace mezi vedením a odbornou složkou.“

Spustit audio

Související