Hlas Romů v Mnichově
V Mnichově je nyní výrazně slyšet Hlas Romů – v souvislostí s rozsáhlým projektem, který spoluorganizuje tamní České centrum s řadou partnerů.
V průběhu pěti týdnů se na téměř 30 akcích představí široké spektrum soudobé umělecké tvorby Romů, řada přednášek a diskusí se bude navíc věnovat současné společensko-politické situaci v Evropě. Ředitelka Českého centra Mnichov Zuzana Jürgens potvrzuje, že se povedlo pozvat do Mnichova řadu současných významných romských umělců a vědců z celé Evropy.
Projekt svým názvem odkazuje na slova nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse, který před několika lety popsal Romy jako národ bez hlasů v Evropě, která jim upírá společenská práva. Romové jsou se zhruba 12 milióny příslušníků největší evropskou menšinou, nejrůznější romské etnické kmeny žijí ve všech evropských zemích. Řada z nich přitom každodenně zažívá diskriminaci a znevýhodňování. Proti této situaci se však v současné době cílevědomě staví nová generace romských umělců a aktivistů, kteří na ni reagují ve svém díle a zároveň neotřele pracují i s vlastní tradicí. Rodí se zde nové kulturní sebevědomí.
České centrum, které je jedním ze tří hlavních iniciátorů a organizátorů celého projektu, v Mnichově představí výtvarnice Laďu Gažiovou a Tamaru Moyzes, hudební skupinu Le Čhavendar, film Cigán Martina Šulíka a pozve také spisovatelky Irenu Eliášovou a Eriku Olahovou.
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.