Hlas, kytara a magnetofon – to stačilo ke zrodu dvou osobitých písničkářek
Před desítkami let nahrávaly své písně v domácím prostředí. Pásky se skladbami málem navždy zůstaly uklizené v krabicích. V novém tisíciletí se však dočkaly znovuobjevení.
Mezi těmito enigmatickými písničkářkami je rozdíl jedné generace a každá pochází z jiné části světa. Obě však své intimní písně s anglickými texty nahrávaly u sebe doma, když jim bylo mezi 25 a 30 lety. Shodou neobvyklých okolností byla jejich pozoruhodná tvorba málem zapomenuta. Na své posluchače si musely obě počkat několik desítek let.
Connie Converse byla vizionářkou, která se marně snažila se prosadit na začátku padesátých let – v době, kdy po introspektivní autorské písničkářce ještě ani neexistovala poptávka. Po čase svou hudební kariéru zcela vzdala a v roce 1974 beze stopy zmizela.
Sibylle Baier po proslavení naopak nikdy netoužila a jen pro rodinu a přátele vytvořila nadčasové, dnes už kultovní album Colour Green.
Jakým způsobem se skladby Connie Converse a Sibylle Baier dostaly k publiku a čím si získaly své posluchače? Poslechněte si celý díl ArtCafé s Annou Kolářovou.
Související
-
Mezi gaučem a dřezem. Nechte se v karanténě inspirovat bedroom producers a nahrajte vlastní písně
Někteří z nás chtějí domácí zkušenost z karantény odrazit do nějaké tvorby: A pokud tíhnou k hudbě, vytvářejí ji teď doma – a třeba i jednoduše nahrávají anebo streamují.
-
Čtyřicetiletá přestávka udělala ze Shirley Collins živoucí folklorní mýtus
Legendární anglická folková zpěvačka Shirley Collins zažívá po osmdesátce nebývalý comeback. Co nám stovky let staré lidové písně říkají o současnosti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu
Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser
