Henrik Ibsen: Když my mrtví procitneme. Drama o sochaři, který z lásky k umění zradí lásku k ženě

25. únor 2023

Hra Když my mrtví procitneme s podtitulem Dramatický epilog ve třech dějstvích je posledním dramatem Henrika Ibsena. Napsal ji v roce 1899, více než sedmdesátiletý, účtující s dosavadní tvorbou. Završila jednu skupinu her, od Nory až po Johna Gabriela Borkmana, ale nebyla zamýšlena jako poslední dílo – měla být začátkem další z tvůrčích etap. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Miloslav Mejzlík (Arnold Rubek), Bohdana Pavlíková (Maja Rubeková), Ivana Valešová (Irena), Vladimír Doskočil (Velkostatkář Ulfheim) a Vladimír Krátký (Ředitel lázní)
Dramaturgie: Marek Horoščák
Zvukový mistr: Josef Daněk
Hudba: Richard Dvořák
Režie: Jan Antonín Pitínský
Natočeno: 2005
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.
Poděkování za podporu tohoto projektu patří Norskému velvyslanectví v Praze.

Hlavní postavou je zde sochař Arnold Rubek, který se (stejně jako Ibsen) po letech úspěšného působení v cizině vrací do poklidného a místy až poněkud zatuchlého prostředí rodného Norska. Doprovázen o mnoho let mladší manželkou Majou, setkává se v lázních s tajemnou Irenou, ženou, která mu stála kdysi modelem k nejslavnějšímu dílu, soše s názvem Den vzkříšení. Trojici vyhraněných lidských typů – stárnoucí, unavený a se životem účtující umělec Rubek; mladá, životaplná, v manželství nespokojená Maja; Irena, která obětovala život nenaplněné lásce s Rubekem a od té doby se cítí být „mrtvou“ – doplní statkář Ulfheim, živočišný typ, lovec medvědů a naprostý protiklad umělce Rubeka.

Irena přichází jako výčitka svědomí, připomíná Rubekovi, že ji pouze zneužil jako model pro své slavné dílo, a tím, že nenaplnil vztah mezi nimi, vlastně uzavřel její život, „pohřbil“ ji za živa. Rubek si uvědomuje, že prožil většinu života tím, že se „mordoval s kusy hlíny a kamene“ a že je vlastně také spíše „mrtvý“ než živý. Rubek a Irena, ale vlastně všichni čtyři hrdinové hry se pokoušejí „procitnout do života“, začít znovu. Drama se zde odehrává více v konfliktu principů, které s sebou nesou jednotlivé postavy, než v konkrétním konfliktu dějovém.

Hra byla u nás poprvé provedena teprve v roce 2004, kdy ji v režii Ivana Rajmonta uvedlo liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Pro toto uvedení pořídil František Fröhlich nový překlad, který se stal základem rozhlasové adaptace.

autor: Marek Horoščák
Spustit audio

Související