Henrik Ibsen: Když my mrtví procitneme. Drama o sochaři, který z lásky k umění zradí lásku k ženě
Hra Když my mrtví procitneme s podtitulem Dramatický epilog ve třech dějstvích je posledním dramatem Henrika Ibsena. Napsal ji v roce 1899, více než sedmdesátiletý, účtující s dosavadní tvorbou. Završila jednu skupinu her, od Nory až po Johna Gabriela Borkmana, ale nebyla zamýšlena jako poslední dílo – měla být začátkem další z tvůrčích etap. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Poděkování za podporu tohoto projektu patří Norskému velvyslanectví v Praze.
Hlavní postavou je zde sochař Arnold Rubek, který se (stejně jako Ibsen) po letech úspěšného působení v cizině vrací do poklidného a místy až poněkud zatuchlého prostředí rodného Norska. Doprovázen o mnoho let mladší manželkou Majou, setkává se v lázních s tajemnou Irenou, ženou, která mu stála kdysi modelem k nejslavnějšímu dílu, soše s názvem Den vzkříšení. Trojici vyhraněných lidských typů – stárnoucí, unavený a se životem účtující umělec Rubek; mladá, životaplná, v manželství nespokojená Maja; Irena, která obětovala život nenaplněné lásce s Rubekem a od té doby se cítí být „mrtvou“ – doplní statkář Ulfheim, živočišný typ, lovec medvědů a naprostý protiklad umělce Rubeka.
Irena přichází jako výčitka svědomí, připomíná Rubekovi, že ji pouze zneužil jako model pro své slavné dílo, a tím, že nenaplnil vztah mezi nimi, vlastně uzavřel její život, „pohřbil“ ji za živa. Rubek si uvědomuje, že prožil většinu života tím, že se „mordoval s kusy hlíny a kamene“ a že je vlastně také spíše „mrtvý“ než živý. Rubek a Irena, ale vlastně všichni čtyři hrdinové hry se pokoušejí „procitnout do života“, začít znovu. Drama se zde odehrává více v konfliktu principů, které s sebou nesou jednotlivé postavy, než v konkrétním konfliktu dějovém.
Hra byla u nás poprvé provedena teprve v roce 2004, kdy ji v režii Ivana Rajmonta uvedlo liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Pro toto uvedení pořídil František Fröhlich nový překlad, který se stal základem rozhlasové adaptace.
Související
-
Lucius Annaeus Seneca: Faidra. Příběh svůdkyně, která se mstí za odmítnutou lásku nevlastnímu synovi
Příběh o milostném vzplanutí královny Faidry k nevlastnímu synovi Hippolytovi z pera římského autora Seneky.
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
Višňový sad, který mnozí považují za Čechovovo nejlepší dramatické dílo, se v režii Aleše Vrzáka vrací na rozhlasové jeviště.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
