Henrik Ibsen: Domeček pro panenky (Nora). Dana Černá a Ivan Trojan ve slavném dramatu
Nora a Thorvald Helmerovi žijí v příkladně šťastném manželství. A mohli tak žít až do smrti, kdyby se Nora kdysi nerozhodla v zájmu manžela jednat na vlastní pěst. Slavnou divadelní hru o ženské emancipaci zasazenou do vánočních svátků poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Norský dramatik a básník Henrik Ibsen obsáhl svým životem a tvorbou celou druhou polovinu 19. století. Jak napsal překladatel a znalec Ibsenova díla František Fröhlich – jeho hry „svou dobu nejen pasivně odrážejí, ale také nepominutelným způsobem ovlivňují a spoluvytvářejí.“
Patrně nejznámějším a nejhranějším autorovým dramatem, které mu už za života přineslo světový věhlas, je Nora (Domeček pro panenky) z roku 1879. Ibsen v ní otevírá ve své době šokující téma nesvobody ženy v manželství.
Děj se odehrává během vánočních svátků v rodině Helmerových. Do manželského soužití Nory a Thorvalda dramaticky zasáhne prozrazení Nořina dávného podvodu, kterého se dopustila v manželově zájmu. Následné události dovedou Noru k poznání vlastní trpké reality. Uvědomí si, že je pro svého manžela pouhou panenkou a jejich svazek není skutečným vztahem, ale jen hrou. Aby našla sebe samu, rozhodne se Nora opustit manžela i rodinu a odchází.
Způsob, jakým Henrik Ibsen nahlédl instituci manželství a postavení ženy v něm, budil opakovaně velké pobouření publika, při německém uvedení si diváci dokonce vyžádali změnu závěru hry. A přestože od Ibsenových dob bylo k tématu ženské emancipace řečeno a napsáno mnohé, Nora se pořád hraje, protože otázka, nakolik člověk žije svůj život pravdivě, zůstává aktuální i nadále.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
