Heinrich Böll: Klaunovy názory
Když klaun bojuje o ztracenou lásku, nemusí to být ještě klauniáda. Desetidílná četba na pokračování z románu německého nositele Nobelovy ceny.
Poslouchejte na Vltavě od 15. července 2015 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Je to jedna z nejznámějších evropských knih. Hans Schnier, 27 let, svobodný, bezdětný, „žádné církvi nepoplatný“, má problém, lépe řečeno, problémy jak existenčního, tak existenciálního druhu. Jeho umělecká kariéra klauna je ve vážné krizi, zbývá mu poslední marka - a přišel o Marii, jedinou ženu, kterou je schopen milovat. Ta od něj odešla, podle Schniera mu byla ovšem spíše odlouděna katolickými přáteli, aby začala jiný, méně hříšný vztah. A zoufalý klaun se o ni rozhodne bojovat. Telefonicky: se všemi, kteří mu jeho lásku odloudili. Že u stejných lidí současně žebrá o peníze, on, synek z bohaté uhlobaronské rodiny, je jedním ze smutných paradoxů tohoto slavného románu.
Heinrich Böll vydal Klaunovy názory v roce 1963, v době německého hospodářského zázraku, jenž klaun Schnier podrobuje nelítostné, byť občas i trochu sebelítostivé kritice. Jejím hlavním terčem je pokrytectví katolických intelektuálů, kteří odsuzují klaunův svobodomyslný život, a přitom svatouškovsky přehlížejí vážné neuralgické body tehdejší německé společnosti.
Že jde převážně o válečná rezidua, na to už byli čtenáři u Bölla zvyklí: autor prožil druhou světovou válku na frontě a v ruském zajetí, většina předchozích knih je těmito zkušenostmi ovlivněna; nejvíce snad rozsáhlý román Biliár o půl desáté, který - spolu s Klaunovými názory - v roce 1973 asi nejvíce přispěl k udělení Nobelovy ceny za literaturu.
V té době už Böl osobně pomáhal v boji proti jiné diktatuře. 20. srpna 1968 byl zrovna v Praze a po třiadvaceti letech opět viděl ruské tanky. Až do své smrti roku 1985 mimořádně aktivně podporoval jak české exilové umělce, tak později především český disent kolem Charty 77.
Filmovou adaptaci Klaunových názorů natočil v roce 1975 jedinečný český režisér Vojtěch Jasný, který na scénáři spolupracoval přímo s Böllem, o jehož posledních dnech dokonce natočil dokumentární film Můj přítel Heinrich Böll.
Spisovatel Heinrich Böll byl i výrazným rozhlasovým tvůrcem, napsal na dvacet rozhlasových her. Ovšem Klaunovy názory, odehrávající se v jediném dni v jediném bonnském bytě, nejsou psány pro rozhlas a jejich adaptace není snadná. V brněnském studiu se o ni pokusili Ludvík Němec, autor scénáře desetidílné četby na pokračování, a režisér Lukáš Kopecký, který text nabídl herci Michalu Bumbálkovi.
Vysíláme u příležitosti 30. výročí Böllova úmrtí.
Čte: Michal Bumbálek
Autor: Heinrich Böll Překlad: Vladimír KafkaRozhlasová úprava: Ludvík NěmecRežie: Lukáš Kopecký
Natočeno v Brně.
Nejposlouchanější
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.