Gustav Mahler: Píseň o zemi

(…) Tenorový part je v Písni o zemi hodně náročný a v první větě jde mnohdy opravdu o souboj s hmotou, Mahler tady připravil všem tenorům těžké chvíle. Se ctí je zvládá tenorista Yves Saelens, ale tím hlavním důvodem, proč jsem se na toto album těšila, je francouzská mezzosopranistka Lucille Richardot, která u nás není příliš známá, což je velká škoda a já doufám, že se to časem ještě změní. Já jsem tuhle zpěvačku pro sebe objevila před třemi lety, kdy John Eliott Gardiner hrál po Evropě všechny tři dokončené Monteverdiho opery, se svým Monteverdi Choir and Orchestra a samozřejmě se samými skvělými zpěváky, mezi kterými byla mimo jiné naše Hana Blažíková a právě taky Lucille Richardot. Pro mě to bylo zjevení, ona je hodně osobitá, nemá typicky krásný oblý tón, který považujeme za ideální, má mimořádně otevřený a úžasně bohatý hrudní rejstřík, ve kterém dokáže rozvinout v podstatě až mužskou barvu hlasu a díky tomu se při přechodu do vyšších poloh dostává k takovým zdánlivým neučesanostem a zvukovým nedokonalostem, které má ale zároveň technicky zvládnuté, takže je hrozně zajímavé ji detailně poslouchat a sledovat, jak se svým hlasovým materiálem nakládá. (…)

Nahrávka vyšla ve vydavatelství Alpha Classics.