Guberniální sbírka lidových písní. Proč vznikla a jaký měla osud?
V letošním roce uplynulo 200 let od jedinečné akce, která v tehdejším Rakouském císařství neměla obdoby: důležitá postava vídeňského hudebního života Josef Sonnleither přichází s nápadem sbírat v korunních zemích monarchie lidové písně a tance. Státem organizovanou guberniální sbírku však provázela řada problematických událostí a rozhodnutí. Avšak jen díky ní máme dnes k dispozici jedinečnou sumu českého i moravského hudebního folkloru.
Bylo to za posledního císaře Svaté říše římské národa německého a prvního rakouského císaře Františka II/I., přesně před dvěma sty lety – roku 1819. Pár let po Vídeňském kongresu mocenský aparát rakouské monarchie pozitivně zareagoval na nápad, který se zrodil v prostředí vídeňské Společnosti přátel hudby. Jeho autorem byl Josef Sonnleithner (1766–1835), zakladatel společnosti a její první tajemník.
Nápad sbírat, tedy zapisovat lidové písně a tance lidu nedotčeného vyšším vzděláním, výtvory bez prokazatelného autorství, okolností, doby a místa vzniku, se paradoxně zrodil v dobách kultu velkých kompozic velkých mistrů. Vždyť neuplynulo ještě mnoho let od Mozartovy smrti a Beethoven měl před sebou 8 roků stále bohatého tvůrčího života. A navíc – o celou sběratelskou mašinérii se měl starat stát, úřady v rámci monarchie dokonce ty nejvyšší.
Jaký mohl být důvod tohoto neočekávaného obratu ke kultuře bezejmenných lidových tvůrců, muzikantů, jejichž kultura se dlouhou dobu objevovala pouze v kontextu vysoké kultury umělecké? A jaký byl nakonec osud sbírky, která měla vůbec jako první za úkol zapisovat i melodie písní a tanců, úkol nelehký i pro zkušené hudebníky? Byla výsledná česká redakce Bedřicha Diviše Webra (tzv. Kolovratský rukopis) jediným výsledkem sbírky? Kam se poděly další stovky zápisů lidového zpěvu českého lidu z počátku 19. století a doby ještě starší?
Historii skoro detektivní rozplétá tento cyklus Kontextů připravený ve spolupráci s Lubomírem Tyllnerem, pracovníkem Etnologického ústavu Akademie věd ČR.
Účinkují: Renata Klusáková, Lubomír Tyllner, Anežka Rusevová a Ivo Kristián Kubák
Připravil: Lubomír Tyllner
Technická spolupráce: Jiří Slavičínský
Režie: Ivo Kristián Kubák
Natočeno v roce 2019.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.