Gotthold Ephraim Lessing: Emilia Galotti. Konflikt mezi láskou a libovůlí moci

Autor ve hře zkoumá procesy mocenských vztahů mezi aristokracií a měšťany, mezi mužem a ženou, a zároveň kritizuje ortodoxní přístup k víře. Romantizující příběh o vášni a intrikách v kombinaci se společenskokritickým apelem činí hru dodnes divácky a posluchačsky atraktivní.

Tragédie v pěti dějstvích, vycházející z tradice literárních adaptací legendy o Římance Verginii, byla Lessingem zasazena do italského regionu Emilia Romagna. Od 14. až do poloviny 18. století tu vládla rodina Gonzaga. (Postava prince Hettore Gonzagy však byla fiktivní.)

V časovém rozsahu pouhého dne zde autor líčí následky špatných rozhodnutí, které mají prvopočátek v konfliktu mezi dvorem a měšťanstvem. Lehkovážná touha prince Gonzagy po novém milostném dobrodružství se střetně s opačným extrémem – urputným lpěním na odosobněných morálních zásadách, jež zosobňuje otec Galotti. Výsledkem těchto postojů je oboustranná manipulace s jednotlivcem – v tomto případě s mladou ženou. Emilia Galotti je hračkou v rukách obou stran. Protože nemá šanci rozhodnout o sobě samé, uchýlí se k extrémnímu řešení situace.

Lessingovo drama je fascinující tím, jak začíná v ležérním poklidu banálního štěstí, aby se nečekaně proměnilo v dynamický sled akcí a prudkých emočních zvratů a skončilo v ovzduší totálního zmaru a zoufalství.  

Rozhlasová inscenace vznikla úpravou původně divadelní hry, kterou přeložil Václav Cejpek. K dílu poznamenává: „Půvab Emilie Galotti spočívá v mnohovrstevnatosti. Téma této tragédie je tvárné a lze ho vnímat aktuálně navzdory posunům v čase, prostoru i mentalitě. Zatímco v době vzniku tragédie bylo jednou ze značně zajímavých (revolučních) okolností to, že Emilia je neurozeného původu a stává se obětí aristokratické zvůle, dnes nás mnohem víc zajímá lidský profil jednotlivých aktérů a mechanismus fungování vztahů mezi nimi.“

Právě spleť vztahů a osobní motivace a zájmy postav jsou stěžejními prvky inscenace. Režisérka Hana Mikolášková se soustředila na precizní práci s herci a záměrnou zvukovou antiiluzivnost díla. Ve spolupráci se skladatelem Davidem Rotterem vznikla hudba dynamizující děj, předjímající a tematizující zásadní kroky a rozhodnutí, které vedou ke zkáze těch, kteří je učinili. Ve spolupráci s mistrem zvuku Lukášem Dolejším dohromady vytvořili maximálně sugestivní audiální tvar.