Gorillaz po letech přicházejí s novou deskou. Plný potenciál hvězdné formace zůstává nevyužitý

Gorillaz
Gorillaz
První dubnová Čajovna představuje hudební novinky od Future Islands, Father John Mistyho, Sóley nebo Ephemerals. Čtvrtý měsíc roku 2017 přinesl ale i nové Gorillaz nebo Zrní.

Pojďme postupně. Hned na začátku dubna přišel Father John Misty se svou Pure Comedy. Na desce dokáže říct, jaká (pop)kultura nás baví, čemu se smějeme, i když se z té komedie sami nedokážeme vymanit.

Future Islands se naučili nové kroky a s albem The Far Field vyprávějí další z bolestivých příběhů nešťastné lásky a nepřekonatelných vzdáleností. Tahle občas trochu ubrečená výpověď (napsaná na základě skutečných událostí) je pak zabalena do veselého rytmu s chytlavou baskytarou, jejíž tepání z vás udělá během minuty Sáblíkovou parketu.

Gorillaz zase chtěli vyprodukovat super album se spoustou super lidí. Parta se sešla na ploše celkových 26 tracků nakonec parádní, její potenciál ale zůstal několikrát nevyužit. Například na loňských producentských deskách Kaytranady a Flumea spolupráce běží v dokonalé symbióze a propojení dodává výsledku ten správný rozměr.

Tady ale zahnal invenční přetlak osobní kouzlo při nahrávání někam mimo studio. Uvidíme, jak si s živou prezentací poradí Gorillaz 14. listopadu při své pražské zastávce. Snad nepůjde jen o zábavně nakreslené karaoke.

Za pozornost stojí i novinky z domácí scény. Víceméně svůj debut vydali Cold Cold Nights. Své šestistopé EP (The) Last Summer představili živě i na křtu v Café V lese. Koncertně dokážou některé ze skladeb promluvit k posluchači daleko intenzivněji než z nahrávky (Never, Summer House). Gradace a instrumentální pasáže jdou skupině svěle.

Zrní jsou na scéně už přes patnáct let. Novinka Jiskřící je logickým vyústěním toho, kam se za tu doba kapela dostala. Asi v tom budou i vnější vlivy – co si rádi hudebníci poslechnou – ale elektronické prvky jsou v hudbě začleněny zcela přirozeně a nikterak neruší.

Jak mohla působit před patnácti dvaceti lety na posluchače svým pojetím folklóru skupina Čechomor, tak samovolně propojují Zrní tradiční motivy se samply a umělými beaty. Krásně je to slyšet u písní Někde tam venku nebo Silnice od ní.

Naopak své kořeny a typický projev prodávají Zrní (v hudební i textové nadsázce) nejlépe ve skladbách Igor Pelech a Jiskřící raketa TOTO. A není to kvůli podobně použitým tleskům/beatům a výkřikům.

Na závěr pro vás máme tip na jednu zahraniční akci, která stojí za pozornost - Festival The Great Escape zalidní třetí květnový týden Brighton. Jako návnadu na tuto showcasovou přehlídku pouštíme v Čajovně skupinu Ephemerals. Ta je ale jen jedním z mála projektů, které se budou snažit zaujmout novináře, producenty a agenty z celého světa. Na pódiích se ukážou interpreti, kteří u nás už hráli (Pumarosa, Douglas Dare, Marika Hackman), někteří už naopak v zahraničí bodují a na českou premiéru teprve čekají (Klangstof, Communions, Ray Blk). Ale o nich zase příště.