Giuseppe Tomasi di Lampedusa: Gepard. Příběh, ve kterém ožívá drama sicilské minulosti i jednoho života
„My jsme byli lvi a gepardi. Po nás přijdou šakalové a hyeny.“ Bouřlivá Sicílie na prahu nové doby v četbě na pokračování ze slavného románu italského spisovatele Giuseppa Tomase di Lampedusy. Gepard se po vydání setkal s obrovským čtenářským úspěchem, byl přeložen do celé řady jazyků a jeho slávu nakonec roku 1963 zpečetil i stejnojmenný film režiséra Luchina Viscontiho. V rozhlasové podobě nyní poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Italský šlechtic Giuseppe Tomasi di Lampedusa (1896 Palermo – 1957 Řím) proslul jako autor jediné knihy, románu Gepard. Napsal ji až na sklonku života, v letech 1955–56, a román vyšel posmrtně roku 1959 péčí redaktora a spisovatele Giorgia Bassaniho. Shrnul v něm s podivuhodným uměleckým mistrovstvím celou svou zkušenost, historii rodinnou i národní.
Když jsme Geparda dočetli, vše si pamatujeme a máme jistotu, že dříve či později dostaneme chuť si tento román znovu přečíst od začátku do konce. A ptáme se, o kolika knihách posledního desetiletí bychom mohli říci totéž.
Italský básník Eugenio Montale o románu Gepard
Gepard je příběh jedné pomalu upadající sicilské šlechtické rodiny od roku 1860, kdy se na Sicílii vylodil Garibaldi se svou výpravou Tisíc, přes rok 1883, kdy umírá Don Fabrizio, do roku 1910, kdy osaměle dožívají dcery knížete Saliny. Historickým pozadím rodinných dějů je období velkého zvratu v dějinách Sicílie, pád Bourbonů a začátky sjednoceného království po vítězném Garibaldiho tažení.
Ironická melancholie člověka, který dokáže vidět minulost bez iluzí, a přece je navždy okouzlen jejími obrazy, tvoří nenapodobitelnou poezii tohoto románu a činí z něho něco víc než jen pouhý historický román – je konfesí a bilancí jednoho života. Kniha s vybroušeným stylem a rafinovanou kompozicí dosahuje vysokého cíle: oživit drama minulosti i vlastního osudu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
