Gertruda Gruberová-Goepfertová: Zacházka. Pásmo z veršů české exilové básnířky
Století uplynulo od narození jedné z výrazných postav našeho exilového umění. Dne 16. dubna 1924 se na jihlavsku narodila spisovatelka a výtvarnice Gertruda Grubrová-Goepfertová (1924–2014). Připomínáme si její dílo souborem veršů ze sbírky Zimní klavír (2003). Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Jako mladičká dívka publikovala ve druhé polovině 30. let a za války své povídky a črty především na stránkách Studentského časopisu a literární revue Akord. Po válce začala studovat na pražské Umělecko-průmyslové škole v ateliéru Františka Tichého a Antonína Strnadela. A tito její učitelé a mnozí renomovaní literáti – jako například Jan Zahradníček a Jan Čep – jí prorokovali slibnou uměleckou budoucnost.
Jenže po únorovém komunistickém puči Gertruda Gruberová s manželem emigrovali a její jméno doléhalo přes železnou oponu pouze na rušených vlnách Svobodné Evropy a sporadicky ze stránek exilových časopisů a knih. V exilu vydala dvě básnické sbírky (Hejno stehlíků a Ohňostroj marnosti) a německy psané knihy cestopisných črt.
Od šedesátých let žila Gertruda Gruberová se svojí početnou rodinou v bavorském Rosenheimu. Do rodných Čech se literárně navracela až s odstupem od revoluce – po prozaických knížkách Choroš a Rodokmen se vrátila i jako básnířka. Kniha Zimní klavír, vydaná v roce 2003 v nakladatelství Atlantis, v podstatě shrnuje její celoživotní básnické dílo. V roce 2005 vyšly ještě její povídky pod názvem Půlnoční deník.
Související
-
Ženy tří republik: Gertruda Gruberová-Goepfertová, výrazná osobnost československého exilu
Výtvarnice a spisovatelka Gertruda Gruberová-Goepfertová patří k výrazným exilovým osobnostem. I když většinu života prožila v zahraničí, měla silnou vazbu na rodnou zem.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejposlouchanější
-
Japonsko je země průměrů, odchýlení vede k šikaně, říká japanolog Jan Sýkora
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie
-
Casanova, Don Juan a spol. Povídky o dobyvatelích ženských budoárů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
