Geronimo. Paměti náčelníka Apačů
Čtyřicet let bojoval za svobodu svého kmene, dvacet let pak prožil v rezervaci jako válečný zajatec. Vzpomínky apačského bojovníka a šamana, který se do amerických dějin zapsal jako „nejhorší indián všech dob“.
Jsme si vědomi nejasností a nepřesností, zda byl nebo nebyl Geronimo apačský náčelník. V tomto pořadu jde o citaci z knihy Geronimo. Paměti náčelníka Apačů. V takovém případě nejsme oprávnění název díla nijak měnit.
Pětidílnou četbu poslouchejte na Vltavě od 7. března 2016 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
V jazyce Apačů - Čirikavů se jmenoval Goyatlhay, „ten, který zívá“. Pro Mexičany a bílé Američany to ale byl naopak „nejhorší indián všech dob“.
Geronimo uvádí, že se narodil v kaňonu Nodoyohn v Arizoně v roce 1829, pravděpodobně to bylo ale už o několik let dříve. Vyrůstal jen s matkou a sourozenci, otec mu zemřel, když byl ještě chlapec.
Smrt rodiny Geronimův život by se možná vyvíjel jinak nebýt masakru Čirikavů u Kaskiehu, který se podle jeho vzpomínek odehrál v létě 1858. Indiánský tábor tehdy napadli mexičtí vojáci, kteří chtěli potrestat zloděje dobytka. Na místě ale byly jen ženy a děti chráněné několika bojovníky. Ostatní byli tou dobou ve městě za obchodem. Po nájezdu Mexičanů bylo mnoho mrtvých. Mezi zavražděnými byli i Geronimovi malí synové, manželka a matka.
Odplata Geronimovi ztráta rodiny obrátila život naruby. Zúčastnil se pak nejen odvetného tažení spojených čirikavských kmenů, ale inicioval i mnoho dalších trestných výprav do mexického pohraničí. Pomstu svými životy spláceli vojáci i civilisté a Geronimova válečná stezka se barvila krví. Nenávist k Mexičanům ho provázela celý život. Postupně se ale přidal i další nepřítel. Geronimovu tlupu začala pronásledovat také americká armáda. Léta jí dokázal s malou skupinkou válečníků mistrně unikat. Nakonec ale unaven neustálými šarvátkami uzavřel s americkou armádou dohodu a vzdal se.
Na konci válečné stezkyNavzdory všem ujednáním se z Geronima stal zajatec. Své poslední roky prožil v rezervaci Fort Sill v Oklahomě. Zde také v průběhu let 1904 až 1905 nadiktoval své vzpomínky. Do jaké míry jsou události popisované v Geronimových memoárech věrohodné, je ale dodnes pro řadu historiků otázkou. Válečníkův konec byl neslavný. V únoru roku Geronimo 1909 zemřel na zápal plic. Prochladl, když opilý zůstal ležet na cestě po pádu z koně. Hrob má na hřbitově pro válečné zajatce ve Fort Sillu. Noviny po jeho smrti psaly: „Rudý ďábel Geronimo je nadobro mrtev.“
EpilogPro řadu domorodých Američanů se Geronimo stal symbolem boje za svobodu, pro jiné ale stále zůstává zosobněním čirého zla a národního nepřítele. Svědčí o tom i krycí pojmenování vojenské operace na dopadení nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina v roce 2011. Původní název zněl operace Geronimo. Teprve po hlasitých protestech rodiny a přátel, byl její název pozměněn na Neptunův oštěp.
Čte: Miloš Stránský
Překlad: Nataša Budačová a Boris TauferPřipravil: Dominik MačasRežie: Jakub Doubrava
Natočeno v Plzni.
Nejposlouchanější
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.