FREM je zážitkový film. Chtěla jsem se podívat na svět očima umělé inteligence, říká režisérka
„Dokumentární sci-fi“ slovenské režisérky a absolventky FAMU Viery Čakányové se bude promítat na Berlinale. Snímek natočený na Antarktidě pomocí kamery upevněné na dronu zaznamenává nejen účinky klimatické změny, ale i chování umělé inteligence, do jejíž role nás jako diváky staví.
Po krátkém úvodu věnovaném lidskému druhu nás režisérka nechává celých sedmdesát minut v pohybu nad povrchem téměř liduprázdné Antarktidy a propůjčuje nám úhel pohledu kamery vznášející se nad ledovými krami.
„FREM je zážitkový film, chtěla jsem, aby měl divák pocit, že je v hlavě umělé inteligence, aby si nemyslel, že je to jen dron, ale nějaká entita, která má vnitřní život,“ vysvětluje Viera Čakányová.
Marvin sbírá informace
Nejtěžší bylo podle režisérky se vypořádat se samotným tématem filmu, promyslet jak by se umělá inteligence mohla na Antarktidě chovat. „Chtěli jsme vytvořit nelidské vnímání, jiný typ vnímání reality.“ Důležitá složka filmu je zvuk. „Umělá inteligence, kterou jsme si pracovně nazvali Marvin, sbírá informace, které mají zvukovou podobu. Snažili jsme se nasimulovat mentální procesy této entity a ukazujeme, jak se zvuky pracuje,“ popisuje Čakányová jazyk, kterým se umělá inteligence ve filmu vyjadřuje.
„Lidstvo dnes vytváří umělé neuronové sítě, které se dokáží samy učit. Ale nevíme, co se v nich odehrává a můžou se vymknout kontrole,“ komentuje Čakányová dystopický pocit, který z filmu vyzařuje nejen kvůli tomu, že se odehrává na Antarktidě, kde se z celé planety nejvíc projevují klimatické změny.
Šest týdnů v antarktických podmínkách
V průběhu filmu entita objeví kromě rozpouštějících se ker, tučňáků nebo tuleňů i kontejner, ve kterém přebýval samotný štáb, tedy režisérka, kameraman a herec, který se na pár záběrech ve filmu objeví.
Čtěte také
„V kontejneru jsme byli tři týdny, byl to klasický lodní kontejner, nezateplený, hozený do sněhu, terénní pracovníci ho tam využívají jako přístřeší, když je špatné počasí. Ale nebyla tam elektřina, voda, nic. Dohromady jsme v Antarktidě byli asi šest týdnů, ale polovinu z toho jsme strávili na polské základně, kde bylo normálně teplo, jídlo a spojení se světem.“
V diskuzích po filmu občas padají dotazy na etickou stránku používání dronů, jejichž používání bylo loni na Antarktidě výrazně omezeno. Teď už by filmaři museli žádat o povolení.“ Byl to poslední rok, kdy se dalo natáčet dronem ve volné přírodě, zvířata to vyrušuje a když stroj lítá nízko, mají z toho stres. A když se dron ztratí, tak po sobě necháváte plastový odpad.“
FREM měl premiéru na dokumentární festivalu Ji.hlava. Po Berlinale bude k vidění na festivalu Jeden svět v Praze a 19. 3. vstupuje do kinodistribuce.
Poslechněte si celý pořad Artcafé, jehož druhou část tvoří živé vystoupení mladého písničkáře Jana Senfta alias Člověka krve. Ve studiu zahrál písničky Verpa a Kohout, a další songy do playlistu vybral ze svých oblíbených.
Související
-
Krizi je potřeba si uvědomit, ale neutápět se v ní, říká pardubická kurátorka o eko výstavách
Rakouská umělecká skupina Time’s Up vytvořila v Galerii města Pardubic prostředí, které vás přenese do světa v roce 2047.
-
Na environmentální žal nemám čas! S Veronikou Šrek Bromovou a Marianou Serranovou o vodě v umění
Odraz klimatické krize se ve výtvarném umění objevuje už od 80. let. Téma vody je klíčové a jeho vizuální zpracování může mít podobu od videoartu až po performance.
-
Antonín Dvořák potrápil umělou inteligenci. Skladbu na jeho motivy komponovala týden
Umělá inteligence AIVA dokončila skladbu, kterou Antonín Dvořák rozepsal před více než sto dvaceti lety.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.