Franz Spina, německý ministr v české vládě

Roku 1906 se stává Franz Spina lektorem a posléze i profesorem českého jazyka a literatury na pražské německé univerzitě. Česko-německé vztahy a kulturní prolínání mu byly vrozeny. Spina rychle akceptoval nově vzniklý československý stát. Do politiky vstoupil v roce 1920 jako poslanec Národního shromáždění za německou stranu Bund der Landwirte, která se dostala do československé vlády. Spina ve vládách vykonával funkce ministra veřejných prací, zdravotnictví a ministra bez portfeje.

Franz Spina a vnučky Gertrude a Ingeborg|foto: rodinný archiv

Hospodářská krize počátku 30. let počáteční Spinovo úspěšné úsilí o česko-německou spolupráci citelně zkomplikovala. Spina nezměnil nic na dobrých vztazích s českým prostředím, ale kritizoval jazykové zákonodárství diskriminující české Němce a poukazoval k omezeným možnostem jejich ekonomického uplatnění. Přitom však nesmlouvavě vystupoval proti nacionálnímu socialismu. V roce 1938 se Spina vzdal poslaneckého mandátu a stáhl se z veřejného života. Těžká nemoc uspíšila jeho smrt 17. září 1938, v předvečer Mnichovské dohody.

Ve Večeru na téma představuje historik Eduard Kubů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy agrární politiku 1. poloviny 20. století nejen v kontextu českých a německých agrárních stran v Československé republice, ale i v Evropě. Kulturní historik Steffen Höhne z Weimaru vnáší do příběhu širší evropský obzor, v němž se Československá republika ocitá v pozici, v níž téma soužití Čechů a Němců ve společném státě ztrácí šance. Zavítáme i do Městečka Trnávky, v němž se život Čechů i českých Němců prostupoval. Závěr pořadu tvoří rozhovor s vnučkami Franze Spiny, které dnes žijí v bavorském Mnichově. V archivu Českého rozhlasu se zachoval i Spinův projev k dožínkám z roku 1936, posluchači uslyší i jeho hlas a autentické formulace. Skrze osobnost Franze Spiny se doplňuje obraz první Československé republiky o několik barev – akademickou, agrární, politickou i barvu každodenního života.