Franz Kafka: Topič

31. červenec 2021

Povídka Topič Franze Kafky je vlastně první část románu Nezvěstný (v roce 1927 ho vydal Max Brod pod názvem Amerika). S prací na něm začal v roce 1912 a v roce 1913 fragment Topič u Kurta Wolfa vyšel. Obraz moderní doby viděný očima šestnáctiletého mladíka je napínavé dílo, ve kterém autor vytříbenou uměleckou formou rozvinul pocit ohrožení jednoduchého člověka.

Překlad: Věra Koubová
Natočeno:
2017

Strach a úzkost z moderní doby jsou v Kafkově podání stále aktuální, tak jako v době vzniku tohoto románu. Nezvěstný, respektive Topič, má, podobně jako celé Kafkovo dílo, zvláštní jemný humor, který prosvítá skrze líčení podivných netečných vztahů a bizarních prostředí.

Povídku Topič přeložila do češtiny jako první Milena Jesenská, její překlad vyšel v roce 1920 v časopise Kmen. Pro oba, autora i překladatelku, bylo setkání nad překladem Topiče osudovým momentem, který vedl v roce 1920 k šesti měsícům silného citového zaujetí. Jejich vztah se utvářel hlavně v korespondenci ( setkali se dvakrát) a dopisy Mileně, odesílané nejprve z Merana a později z Prahy do Vídně, jsou dnes podstatnou součástí Kafkova díla. Kafka její překlad četl a v dopisech se k nim vyjadřoval. Z nemnoha dochovaných kritických připomínek vysvítá jeho pozoruhodná znalost češtiny i to, jak mu byl tento jazyk blízký.

Povídku Topič neuvádíme v překladu Mileny Jesenské, který je přece jen archaický, ale v novém překladu Věry Koubové. Ta v rozhovoru o překladech a edici Díla Franze Kafky připomněla, jak Kafka psal: „často do několika sešitů naráz, jindy vzal sešit už napůl popsaný, obrátil ho a začal psát, o hodně později, odzadu; psal tam deníkové záznamy, zlomky povídek, celé povídky, ba dokonce i začátek románu Nezvěstný.“

Franz Kafka: Topič

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.