Found in translation/Nalezeno v překladu

4. říjen 2018
Rozhovor dvou mužů.  Peter Larsson a Zdeněk Mlynář, Bonn 1980

Radiodokument prostředkuje setkání dvou mužů různých národností i věku, které spojuje vztah k Česku, politická angažovanost a revolta vůči totalitnímu režimu. Maxim Ščur musel odejít z Běloruska a emigroval do Čech. Per Larsson jako Švéd a novinář podporoval protirežimní činnosti Charty 77. Oba své zkušenosti sdílejí v nevlastním jazyce, v češtině. Ve vyprávění vznikají trhliny, konstrukce příběhu, výklad minulosti dostává nový nádech.

"Tehdy byl anarchismus v Bělorusku silně ovlivněn situacionismem. Dělali jsme politické happeningy založené na recesi, satiře." Maxim Ščur

"Já patřím do generace, která byla v 60. letech silně ovlivněna maoismem." Peter Larsson

Je duben 2018 a v Praze se na popud režiséra Dmitri Plaxe setkávají dva muži. Peter Larsson a Maxim Ščur.

V souvislosti s velkými výročími letošního roku jsme v jejich setkání, které je zároveň obsahem našeho radiodokumentu, chtěli zkoumat, jaké to bude, když o politických aktivitách, kterými se v minulosti oba zabývali, budou vyprávět v jazyce, který jim není vlastní. Vzniknou nová místa odkud se kriticky podívat na historii Československa? Podaří se nám objevit v poměrně zahuštěné mapě téměř současných dějin nová, bílá místa?

Jak se na totalitní režim v Československu a porevoluční dění dívá Švéd, Peter Larsson? Jak jej vidí Maxim, který utekl před vězením z jedné části Sovětského svazu, do jiné, odlehlejší části?

Peter Larsson je Švéd, novinář, který se po roce 1968 zajímal o politické dění v Československu. Po roce 1977 ve Švédsku organizuje podporu pro Nadaci Charty 1977. Po roce 1989 začal Per Larsson v Československu podnikat a žít.

Maxim Ščur, spisovatel a překladatel v roce 1998 ve svých 21 letech utekl z Běloruska do Čech kvůli protirežimním aktivitám. Prošel detenčními centry pro žadatele o azyl. Svou první manželku potkává v Čechách, je to Švédka a pracuje později v turistické firmě Petera Larssona.

S ohledem na emocionální paměť se v dokumentu použití jazyka a způsob tradování stává samotným tématem setkání, potažmo vztahování se k minulosti. Čeština a s ní spojené ustálené obrazy, tradice navyklých způsobů vyprávění i konzervace minulosti se v průběhu dokumentu stávají fonetickou strukturou, ve které se vrství paměťové stopy jedna přes druhou, aby vznikl zvukový otisk co možná nejvěrnější.

Spustit audio
autor: Dmitri Plax