Film Vlny míří do kin. Zahraniční redaktoři byli v roce 1968 srdcem rozhlasu, říká vedoucí archivu
Saša Michailidis se ptá producentky Moniky Kristl a vedoucího Archivu Českého rozhlasu Tomáše Dufky. Dnes má v českých kinech premiéru dobový film režiséra a scenáristy Jiřího Mádla s názvem Vlny. Snímek, který přibližuje souboj novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a tajných služeb na konci 60. let, sklidil ovace už na karlovarském festivalu. Jak náročné bylo natáčení retro záběrů? Repríza z 12. 6. 2024.
Poslouchejte od pondělí do pátku od 16:30 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na adresu: akcent@rozhlas.cz.
Související
-
Badatele už do rukavic nenutíme. Bez pláště se neobejdeme, říká archivářka
Saša Michailidis se ptá Xenie Penížkové z Archivu bezpečnostních složek, který je členem České archivní společnosti, a Ivana Malého z Archivu Českého rozhlasu.
-
Od filmových pásů až po YouTube. Jak Národní filmový archiv pomáhá rozvoji audiovizuálního průmyslu?
Saša Michailidis se ptá dvou zástupců Národního filmového archivu, ředitele Michala Breganta a Dariy Chernyak z digitální laboratoře.
-
Nemám ve filmu Vlny hlavní roli. Tu má příběh skutečných redaktorů, věří herec Vodochodský
Ve filmu Vlny hraje fiktivního novináře Československého rozhlasu, zbytek událostí a osob ve snímku je ale inspirován skutečností. „Každý den jsem do toho chtěl dát 200 procent,“ říká herec.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.