Film o smrti chce změnit pohled na život. Režisérovi pomáhají Raymond Moody nebo Stanislav Grof
O smrti si většinou moc nepovídáme, a proto se na ni nepřipravujeme, kritizuje nás režisér Viliam Poltikovič. Do kin teď aktuálně vypouští další snímek, kterým to chce změnit. Když se bojíme smrti, bojíme se i života, říká. Podle něj jsme pak jednodušeji manipulovatelní a vydíratelní.
Do filmu nazvaného Tajemství smrti oslovil několik mluvčích. Jde o celebrity typu spisovatele Raymonda Moodyho nebo psychiatra Stanislava Grofa, lidi, kteří prošli klinickou smrtí i ty, jimž zemřel někdo blízký. Skrze jejich výpovědi se snaží navodit v divácích dojem, že na smrt se máme těšit a že po ní přijde něco mnohem lepšího, než co žijeme v aktuálním životě. „Zmizí-li strach z odchodu, bude život mnohem příjemnější,“ dodává.
Je tu něco nad námi. Nebo v nás?
„Věřím, že existuje spousta věcí, které přesahují naše chápání. Nakonec i fyzika dokázala, že vědomí je prvotní. Každá věc má svůj projevený i neprojevený charakter. O tom se ale nepíše, i když by mělo,“ zlobí se filmař. V jeho filmu zazní i názor, že existuje něco jako centrální vědomí, a to nás všechny vlastně řídí. „Těžko říct, co nás řídí. Ovšem všichni, kdo se tohoto centrálního vědomí dotkli, pocítili nekonečnou, bezpodmínečnou lásku. Pokud nás řídí právě takový princip, nemám problém se s tím ztotožnit,“ doplňuje.
Jak přiznává, jako kluk se sám smrti bál. Když ve Vimperku, kde vyrůstal, rušili starý hřbitov, starší spolužáci ho honili s kostmi nebožtíků a strašili smrtí, pokud se ho těmito kostmi dotknou. „Postupem času, četbou různých knih a setkáváním s lidmi, kteří měli zvláštní zážitky, tento strach opadal. A právě o tom točím filmy. Chci nabídnout inspiraci, která nám může pomoci překonat různá omezení, jež jsme si sami nastavili nebo jsou v nás skrze výchovu. Pokud se necháme příliš omezovat tím, co nejde, naše životy nebudou naplněné a svobodné,“ uzavírá autor filmu Tajemství smrti Viliam Poltikovič.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Inger Johanne Strøm: Blizkabytost.com. Ironický pohled na problém lidské osamělosti
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka