Fascinace jedinečnou řečí těla. Divadlo Ponec poskytuje už 17 let zázemí současnému tanci

8. říjen 2018
Divadlo PONEC - z komponovaného večera Žen-schön

Dramaturgie Divadla Ponec chce zbavovat lidi strachu z neznámého. Usiluje o to, aby veřejnost reflektovala témata, o kterých současný tanec pojednává.

Divadlo Ponec zahajuje 18. Sezónu. Založilo jej v roce 2001 občanské sdružení Tanec Praha v budově bývalého biografu a postupně se tato scéna stala zázemím pro veliký počet českých i zahraničních umělců, kteří se věnují současnému tanci. V Ponci se pořádají renomované taneční festivaly, zájemci v jeho programu najdou i řadu dílen a workshopů.

Spolupráce místo konkurence

„Je to přesně 25 let od podpisu smlouvy na Ponec,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka zapsaného ústavu Tanec Praha i divadla Ponec. „Tehdy jsem si uvědomila, že český tanec potřebuje zázemí. Bála jsem se, aby bylo co hrát… dnes je situace opačná, nabídek je spousta a výběr veliký.“

Divadlo PONEC - z komponovaného večera Žen-schön

Zároveň Yvona Kreuzmannová popisuje funkční vztahy s ostatními alternativními scénami v Praze, jako je Alta nebo Alfred ve dvoře: „Společně vybíráme, které představení je vhodné pro ten který prostor. Snažíme se nekonkurovat si, ale spolupracovat, společně vytvářet zázemí pro současný tanec.“

Zahájení nové sezóny bylo oslavou ženství

První sezónu Ponce otevírala v roce 2001 skupina studentů z konzervatoře Duncan centre, mezi nimi i Marta Trpišovská. Ta se na scéně Ponce čas od času objevovala spolu se skupinou Nanohach a teď spolu s Michaelem Vodenkou v Ponci uvedli v rámci zahájení speciální komponovaný večer, zastřešený tématem oslavy ženství. „Jedním z cílů Žen-schön bylo pojednat jinak prostor Ponce, propojit jeviště a hlediště. Téma představení pak určil přímo tým lidí, které jsme oslovili ke spolupráci – ženy se zkušeností, ženy matky a zároveň živitelky, které je podle našeho názoru potřeba oslavovat,“ popisuje Marta Trpišovská.

Žen-schön jsme nazvali neinvazivně interaktivní událostí, naším záměrem bylo přiblížit lidem tanec a radost z pohybu.
Marta Trpišovská

Podle vlastních slov tvůrci nechtěli zabředat do filosofických úvah, předkládat divákům jakousi „pravdu o ženě“, záměrem bylo oslavit přednosti žen společně s publikem a zapojit diváky a divačky do představení. „Naším cílem bylo, aby se cítili komfortně – aby neměli strach, že je budeme vytahovat na jeviště – ale aby se zároveň cítili být součástí pohybu na scéně,“ upřesňuje Michael Vodenka.

Diváci vstupují na jeviště

Marta byla zakládající členkou souboru Nanohach, který v loňském roce po dvanácti letech existence skončil. Michal v souboru pravidelně hostoval. Hlavní myšlenkou a devizou ansámblu bylo podle jejich slov zvát zahraniční choreografy a spolupráci s nimi pak otevírat i pro jiné taneční soubory.

Divadlo Ponec - sezóna 2018/219

„Nebylo to v té době, roce 2005, obvyklé. Byli jsme pořád dost izolovaní a my jsme chtěli, aby měla česká taneční společnost možnost se tímto způsobem rozvíjet,“ vzpomíná Marta. V jejich společné tvůrčí práci s Michaelem teď nastal čas zkoumat dál myšlenku jediného divadelního prostoru. „V představení Žen-schön jsme si poprvé vyzkoušeli, jaké to je být s diváky na jevišti,“ říká Michal Vodenka. „To je koncept, který chceme rozvíjet dál - sdílení okamžiku s divákem.“

Velké taneční festivaly v Česku

Tanec Praha pořádá v Ponci i na dalších českých a moravských scénách dva velké festivaly: mezinárodní Tanec Praha a tuzemskou Českou taneční platformu. V závěru rozhovoru mluvila Yvona Kreuzmannová o idejích, které pořadatele při plánování jejich programu vedou. Jedná se hlavně o snahu představit tanec jako umění v jeho plné šíři a zaplnit jím i veřejný prostor. „Zájem souborů o naše festivaly je pro mě signál, že naše vytknuté cíle – etablovat český tanec na světové scéně a poskytovat mu odpovídající podmínky pro další rozvoj -  se nám pomalu daří naplňovat.“

Jak se hostům ArtCafé  spolupracuje s bratry Formanovými? Poslechněte si celé taneční vysílání ArtCafé, ve kterém zněla hudba ze současné slovenské scény podle výběru Michala Pařízka.

Spustit audio

Související