Fantazie a hudba neznají hranic. Začíná operní a hudební festival Janáček Brno 2024
Premiérou inscenace opery Výlety páně Broučkovy v režii Roberta Carsena bude zítra zahájen 9. ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Do moravské metropole přijede i proslulá Staatskapelle Berlin se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem. Na podrobnosti jsme se ptali uměleckého šéfa opery Národního divadla Brno Jiřího Heřmana.
Motto 9. ročníku festivalu Bez hranic inspirovala Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy, kde se hlavní hrdina vydá na Měsíc i cestu časem do 15. století. A zbrusu nová inscenace této opery festival Janáček Brno 2024 zahájí. Půjde o koprodukci Národního divadla Brno s Královským divadlem v Madridu a Státní operou v Berlíně. Inscenaci připravuje režisér Robert Carsen.
„Své inspirace našel v 60. letech ve výletech na Měsíc. To byla inspirace prvním přistáním na Měsíci. A ve druhé části je to inspirace důležitými událostmi roku 1968, které jsou spojené s invazí a bojem za svobodu. Po včerejší generálce mohu říct, že je to opravdu vtipná inscenace, ale zároveň velmi aktuální až mrazivá,“ říká Jiří Heřman.
Kdo se představí v hlavních rolích? Jaký vztah má k dílu dirigent Marko Ivanović? A jaké další opery a koncerty letošní bohatý program, který se bude odehrávat mimo jiné i v prostředí legendárních vil Tugendhat, Löw-Beer a nově také ve vile Stiassni, nabízí? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Heřmanem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
