Fantastické příběhy „argentinského Poea“ Leopolda Lugonese

Lugonesovými příběhy prostupují různá tajemství a záhady, častým motivem jsou všemožné paranormální jevy, ale i dobové vědecké objevy. Vedle toho dokáže vytvářet i detailně propracované obrazy reálií argentinského venkova, kde se mísí starousedlíci s novými přistěhovalci, přicházejícími především z Evropy.

Svým precizním a vytříbeným literárním stylem, mísícím spiritualitu s realitou, a schopností mimořádně sugestivního vyprávění výrazně ovlivnil budoucí literární proud nazývaný magický realismus. Jeho čelný představitel Jorge Luis Borges opakovaně označoval Lugonese za svůj literární vzor.

Ve dvacátých letech 20. století se Leopoldo Lugones dočkal formálního i společenského ocenění své tvorby. V roce 1938 v důsledku rozčarování ze společenského vývoje i soukromých nezdarů spáchal sebevraždu.

Psychon

Doktor Paulin proslul ve vědeckých kruzích jako objevitel telektroskopu, elektroidu a černého zrcadla. Byl ovšem také spiritualistou a v akademickém prostředí byly jeho výzkumy přijímány s nedůvěrou. Vypravěč se s Paulinem spřátelí při jeho pobytu v Buenos Aires a je přítomen vědcových pokusů, při kterých dojde k objevu tajemné substance pojmenované Paulinem psychon.

Nevysvětlitelný jev

Vypravěč cestuje po argentinském venkově a zavítá do domu přistěhovalce z Anglie, který kdysi jako voják sloužil v Indii. Oba záhy sblíží zájem o homeopatii a vědecké experimenty, ale hostitele stále obestírá jakési nepopsatelné tajemství a lze tušit, že klíč k němu se ukrývá v místě, kam dopadá jeho stín. Navenek racionálně probíhající rozhovor ale postupně směřuje k odhalení naprosto nečekanému.

Povídka Nevysvětlitelný jev vyšla poprvé v roce 1926 v souboru s názvem Fantastické povídky. Nese všechny znaky charakteristické pro Lugonesovu povídkovou tvorbu.

Viola Acherontia, Černé zrcadlo

Šílenci, nebo géniové? Šarlatáni, nebo vizionáři? Hrdinové Lugonesových povídek nejsou jednoznačně zařaditelní. V povídce Viola Acherontia chce podivný zahradník vypěstovat květinu smrti.

V Černém zrcadle, stejně jako v povídce Psychon, vypravěč popisuje průběh experimentu doktora Paulina, tentokrát s magickým zrcadlem.

Yzur

Mezi domorodci na Jávě je rozšířené úsloví, že opice nemluví proto, aby nemusely pracovat. Vypravěč si při výprodeji cirkusu koupí opičího samce Yzura a je pevně rozhodnutý naučit ho pomocí moderních metod mluvit. Vydaří se mu jeho experiment? Zbaví svého šimpanze věčného mlčení?

Objev kruhu, Bolestiplné drahokamy, Hipalie

Tři příběhy tajemného šílenství. Bývalý geometr Clinio Malabar přišel o rozum. Nikdy si nikam nesedl, nestoupl ani nelehl, pokud se předtím neohraničil do křídou nakresleného kruhu. Co se ale stane, když mu kruhy někdo smaže?

Sestra Inés od Nejsvětějšího srdce je velmi zručná vyšívačka. Rozhodne se pro biskupa vytvořit nové přepychově zdobené mešní roucho. Chce, aby bylo dílo dokonalé, a vloží do své práce skutečně všechno…

Hipalie byla krásná mladá žena. Dbala ale o svou krásu natolik, až samou pýchou zešílela…