Expresivní gesto Jiřího Sozanského už skoro třicet let zneklidňuje českou výtvarnou scénu
Mezními situacemi v životě člověka se už několik desítiletí zabývá sochař, malíř a grafik Jiří Sozanský, zpodobuje téma holocaustu, snaží se výtvarně postihnout osudy politických vězňů i násilí totalitních systémů i válečným utrpením. Některé existenciální motivy, jako je například ukřižování či postava biblického Joba, se objevují už v umělcově nejranější tvorbě. Přesvědčit se o tom můžete na výstavě nazvané Jiří Sozanský - Ab Ovo, kterou z umělcových zapomenutých školních prací z doby jeho studia na pražské AVU, připravila Galerie Navrátil ve Vítkově ulici v Praze 8 – Karlíně, kde si ji můžete prohlédnout do 22. dubna.
Historik umění Jiří T. Kotalík o stylu a tematickém zaměření Jiřího Sozanského, letošního sedmdesátníka mimo jiné napsal: „Projekty Jiřího Sozanského obecně charakterizuje až nepříjemná aktualizace zvoleného tématu, komplexní pojetí a promyšlená realizace. Svým velkorysým uchopením a agresivním laděním většinou splní svoji funkci, tj. podráždí zásadní odpůrce a přesvědčí letité příznivce o umělcově neutuchajícím nasazení a schopnosti suverénně zvládat výtvarný projev. Dosah těchto projektů je vzhledem k jejich programově nekomerčnímu zaměření a směřování k širokému publiku svým způsobem osobitou, ale v širokém názorovém spektru zajisté významnou a potřebnou výpovědí o vztahu umělce a společnosti.“
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
