Erskine Hawkins - autor Tuxedo Junction
Erskine Hawkins byl americký trumpetista, který sice pocházel z Alabamy, jeho muzikantský profil ovšem utvářel černý Harlem.
Mladý Erskin Hawkins sice studoval na průmyslové střední škole, ale měl to štěstí, že tamní školní orchestr vedl Fess Whatley, velmi schopný kantor, u kterého se základům hudby učili mj. Duke Ellington, Louis Armstrong nebo Lucky Millinder.
V polovině třicátých let se objevil na newyorkské jazzové scéně jako ambiciózní trumpetista; ve svých 21 letech (1935) sestavil svůj první orchestr - Erskine Hawkins and his Bama State Collegians - se kterým dokonce nahrával. Málokdo si dnes spojuje známou a kdysi tak úspěšnou skladbu Tuxedo Junction se jménem Erskina Hawkinse; nejenže ji napsal (spolu se saxofonistou Billem Johnsonem), ale také ji se svým orchestrem nahrál, samozřejmě, že dříve, než Glenn Miller.
Kromě pravidelného působení v harlemských klubech (Savoy Ballroom) vystupoval Erskin Hawkins v mnoha rozhlasových pořadech. Po válce hrával především s menšími formacemi, respektive jako sólista na mnoha festivalech. Ještě za svého života byl uveden do hudební Síně slávy státu Alabama. Zemřel ve věku 79 let a hrál doslova až do posledních dnů svého života. Jazzofon nabídne dnes už skoro neznámé snímky ze začátku jeho dlouhé hudební dráhy.
Orchestr Erskine Hawkinse:Nejposlouchanější
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.